8. 9. 2021, Brno

Pořádá Ústav religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.

Organizačně se podílí rovněž volné sdružení badatelů Czech Metal Studies, které se programově věnuje odbornému studiu metalu.

Call for papers:

Metal se za více jak 50 let své existence rozrostl do značného množství různorodých stylů, okolo kterých se v širokém globálním poli metalové kultury formují jednotlivé metalové scény. V rámci dílčích scén se zároveň utvářejí rozmanité identity, které akcentují určité (někdy i protichůdné) typy světonázorů, hodnot, politické orientace či formy náboženství/spirituality, jak to lze dobře pozorovat například v pagan metalu, black metalu či white metalu. Metal, stejně jako jiné hudební subkultury, je také prostorem, kde se tvoří a reprodukují genderové diferenciace spojené s konstrukcí maskulinity a feminity.

Právě na téma scén, identit a genderu je zaměřená v pořadí již 5. česká odborná konference o metalu. Ta se, ne však výhradně, bude zabývat otázkami spojenými s tím, jakým způsobem se formují jednotlivé metalové scény, co je charakterizuje a co je odlišuje od ostatních metalových scén, ale třeba i to, jakým způsobem se dílčí metalové scény propojují s jinými hudebními žánry. S tím souvisí rovněž zaměření konference na otázky spojené s konstrukcí identit v rámci parciálních metalových scén, přičemž je preferováno zejména téma náboženských/spirituálních identit a identitotvorných náboženských/spirituálních obsahů v jednotlivých scénách, což je zároveň možné ilustrovat i na příkladech konkrétních metalových skupin. V neposlední řadě se konference rovněž chce ptát po otázkách spojených s tématem genderu v metalu, respektive jakou roli zde hrají muži a jakou ženy (případně jiné genderové identity), jakým způsobem zde dochází jak ke konstrukci maskulinity, tak i feminity, a zároveň proč vlastně muži na jedné straně, a ženy na druhé straně, poslouchají právě metal a účastní se metalové kultury. Přijaty však mohou být i obecnější příspěvky věnující se teoreticko-metodologickým otázkám metal studies.

Konference je tradičně pojata jako multioborová. Přihlásit se tedy mohou účastníci napříč vědními obory (sociologie, antropologie, muzikologie, politologie, religionistika, aj.) s různými teoretickými a metodologickými přístupy ke studiu metalu.

Příspěvek lze registrovat do 18. 8. 2021!

Registrace účastníků bez příspěvku: do 6. 9. 2021

Registrační formulář je dostupný zde:

https://forms.gle/gfPpWt49bM16c4qS6

Konferenční poplatek není vybírán.

Konference je chystaná fyzicky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Pokud to však bude nutné vzhledem k omezením ohledně šíření COVID-19, bude přesunuta do online režimu.

Hlavní přednášku přednese PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. (https://www.soc.cas.cz/lide/marta-kolarova)

Marta Kolářová pracuje v Sociologickém ústavu AV ČR a vyučuje na Univerzitě Karlově v Praze. Studovala genderová studia na Sussex University ve Velké Británii a jako stipendistka Fulbrightova programu na Rutgers University v USA. Zaměřuje se na sociální hnutí, subkultury, životní styl a gender v globální a lokální perspektivě. Vydala knihy Protest proti globalizaci: gender a feministická kritika (2009) a Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v současné ČR (2011, obě Sociologické nakladatelství). Publikuje články v odborných časopisech (Feminist Review, Czech Sociological Review, Český lid). V současnosti zkoumá „eko-bio“ subkulturu a DIY životní styly také ve vztahu k
alternativní spiritualitě.

Anotace hlavní přednášky:

Čarodějky a mužská bratrstva: Genderové aspekty subkultur

Žen v subkulturách přibývá, ale je jich stále méně než mužů a hrají odlišné role. Přednáška se zaměří na genderové aspekty hudebních subkultur mládeže. Představí empirický výzkum o genderu v punku a hip-hopu, který zkoumal strategie žen k prosazení se v mužsky dominovaných subkulturách. Bude uvažovat o genderových aspektech subkultur na úrovni participace, rolí a identit mužů a žen v kontextu subkulturních hodnot, stylu a symbolů, jak obecně tak i v metalu.

Kontakt:
Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.
miroslav.vrzal@mail.muni.cz

Konference byla pořádána na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Anotace:

Metal se etabloval v Československu už v době komunistického režimu a přes různá období rozmachu i útlumu dnes tvoří jednu z nejvýznamnějších hudebních subkultur v Česku i na Slovensku. Konference si klade za cíl diskutovat minulou i současnou českou a slovenskou metalovou scénu. Příspěvky na konferenci se mohou věnovat například těmto tématům: vývoj české a slovenské metalové scény, čelní představitelé, infrastruktury, zaměření, problémy, vztah metalu k „mainstreamu“, společenská percepce metalu, český/slovenský metal a radikalismus či extremismus. Zvlášť vítány jsou příspěvky ohledně vztahu metalu k náboženství a náboženství/spirituality v metalu (například satanismu či pohanství) v českém a slovenském prostředí. Přijaty však mohou být i obecnější příspěvky, které řeší například pojetí metalu jako náboženství či různé teoreticko-metodologické otázky metal studies. Konference je pojata jako multioborová. Přihlásit se tedy mohou účastníci napříč vědními obory (muzikologie, sociologie, antropologie aj.) s různými teoretickými a metodologickými přístupy ke studiu metalu.

Reportáže z konference:

Sacra

Dingir

Program konference:

  • 10:00-10:15 – Zahájení konference – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, PhD. (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 10:15-10:45 – Pálit, nebo nepálit? Percepce pálení kostelů u blackmetalistů v Česku: Malá kvalitativní sonda – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 10:45-11:15 – „Záblesk na severní obloze“: Black metal coby vzpoura proti liberální společnosti v díle esoterika Sebastiána Jahiče – Bc. Matouš Mokrý (Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)
  • 11:15-11:45 – Aspekty východných náboženských tradícií v metalovej hudbe a subkultúre: Príklad Cult of Fire – Lukáš Kaplan (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 11:45-13:30 – Obědová pauza
  • 13:30-14:00 – Metal a ἐκκλησία – PhDr. Ondřej Šefčík, Ph.D. (Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)
  • 14:00-14:30 – Sláva bohom! Predkresťanské náboženstvo starých Slovanov v tvorbe Silent Stream of Godless Elegy – Mgr. Michal Puchovský (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 14:30-15:00 – Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře – Mgr. Gabriela Stašová (nezávislá badatelka)
  • 15:00-15:15 – Přestávka
  • 15:15-16:15 – Hlavní přednáška konference: “Muzika jen pro lopaty?” Metal ve světle sociologie hudby – Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. (Univerzita Karlova, Ústav světových dějin)
  • 16:15-16:30 – Přestávka
  • 16:30-17:00 – Spark: Metalový časopis v době COVIDu
  • 17:00-17:45 – Diskuze s Hankou a Radkem Hajdovými ze skupiny Silent Stream of Godless Elegy
  • 17:45-18:00 – Ukončení konference

Abstrakty příspěvků:

Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Pálit, nebo nepálit? Percepce pálení kostelů u blackmetalistů v Česku: Malá kvalitativní sonda

Vypalování kostelů bylo spjato zejména s radikální blackmetalovou norskou subkulturou 90. let, která následně těmito transgresivními činy inspirovala i další sympatizanty jinde ve světě. Obrazy hořících kostelů se staly jednou ze značek ortodoxnějšího black metalu a dodnes tvoří součástí jeho symbolického portfolia i vlastní identitotvorné mytologie, ve které vystupují postavy paličů kostelů jako Varg Vikernes, Euronymous, Faust a další. Příspěvek se zabývá otázkou, jak se na pálení kostelů v dívají blackmetalisté v Česku. Konkrétněji, jak tyto činy interpretují a zda s nimi souhlasí. K tomu účelu budou použita data z 5 krátkých rozhovorů s black/pagan metalisty, které pocházejí z roku 2017.

Bc. Matouš Mokrý

(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)

„Záblesk na severní obloze“: Black metal coby vzpoura proti liberální společnosti v díle esoterika Sebastiána Jahiče

Blackmetalové hojné nakládání s temnou okultní symbolikou, pohanskými a válečnickými motivy, romantismem zaměřeným na temné stránky přírody a člověka, stejně tak jako pálení kostelů a z toho vyplývající mediální viditelnost z této hudební scény udělaly známý prostor obývaný diskurzy a symboly, jež byly a jsou přítomné i u různých představitelů (především temných) esoterických alternativních religiozit, a esoteričtí aktéři tak mohli a mohou tento rezervoár symbolů a praktik využít k propagaci vlastních názorů jak uvnitř scény, tak vně ní. Tento hudební směr je v současnosti reflektován i v textech tradicionalistického a thelémitského slovenského autora Sebastiána Jahiče, jenž se pomalu ale jistě stává jedním z důležitých hlasů české a slovenské esoterické a magické scény. Cílem tohoto příspěvku je tak pokusit se shrnout hlavní body Jahičova myšlení o black metalu a zasadit black metal do širšího kontextu jeho duchovních a společenských názorů odmítajících současnou liberální společnost.

Lukáš Kaplan

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Aspekty východných náboženských tradícií v metalovej hudbe a subkultúre: Príklad Cult of Fire

Globálny charakter metalovej hudby dovoľuje prakticky všetkým svetovým kultúram prispievať do jej vývoja a vďaka tomu môžeme dnes metalovú hudbu považovať za jeden z najpestrejších hudobných žánrov po hudobnej ale aj tematickej stránke. Svoj odraz v nej zanechali aj náboženské tradície východnej Ázie, aj keď tieto prúdy nie sú v západnom svete až tak populárne. Prednáška sa venuje zmapovaniu týchto aspektov v metalovej hudbe a jej subkultúre. Predostrie pohľad na ich prenikanie do západnej kultúry, predovšetkým umenia a následné rozdelenie do kategórií podľa významnosti ich zapojenia na príkladoch niekoľkých kapiel. Na záver prebehne menšia analýza kapely Cult of Fire, ktorá je významným prispievateľom do tohto žánru v našich končinách.

PhDr. Ondřej Šefčík, Ph.D.

(Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)

Metal a ἐκκλησία

V příspěvku si ukážeme a analyzujeme několik (para)religiosních prvků, které nápadně odlišují metalovou komunitu od jiných hudebních fanouškovských hnutí, takže tvoří jistou formu ekklésie, komunitu spjatou jak navenek, tak dovnitř, které dodávají religiosní prvky nejen textové náměty, ale dokonce naopak často jsou ovlivněny stavem mysli komunity, takže se utváří vzájemně se posilující vazby, ba pocitu exklusivity. Ukážeme si příklady na metalovou kosmogonii i eschatologii, ba i soteriologii.

Mgr. Michal Puchovský

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Sláva bohom! Predkresťanské náboženstvo starých Slovanov v tvorbe Silent Stream of Godless Elegy

Cieľom konferenčného príspevku je predstaviť „pohanské“ prvky v tvorbe moravskej ethno-doommetalovej kapely Silent Stream Of Godless Elegy (SSOGE). Skupina pod vedením gitaristu Radka Hajdu patrí k pionierom spájania metalu a folklóru v českom prostredí. Primárne sa prednáška bude venovať textovej analýze motívov, ktoré môžeme v textoch “Silentov” asociovať s moderným pohanstvom. Príspevok sa bude pýtať, akým spôsobom sú dochované informácie o predkresťanskej viere Slovanov (re)interpretované v tvorbe SSOGE a ako sa tradičná doomová téma bezmocnosti prepojila s (novo)pohanskou estetikou. Konferenčný príspevok predstaví predbežné závery z jednej kapitoly dizertačnej práce prednášajúceho.

Mgr. Gabriela Stašová

(nezávislá badatelka)

Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře

Příspěvek Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře volně navazuje na diplomovou práci Sociologie metalové hudby: Metalový fanoušek v kontextu subkultury a vkusu, která se věnovala problematice posluchačů metalu a jejich postojům k subkultuře a hudbě samotné. Součástí diplomové práce byl kvantitativní i kvalitativní výzkum, který byl realizován přímo s posluchači metalové hudby, a následovala komparace výsledků. Nejzajímavější částí byla kvalitativní část výzkumu, která byla vyhodnocena metodou rámcové analýzy. Diplomová práce tedy propojovala stránku muzikologickou a sociologickou, přičemž její techniky a postupy byly konzultovány s pedagogy obou těchto kateder. Na nejzajímavějších výsledcích kvalitativního výzkumu bude také příspěvek postaven. Přestože má diplomová práce, reflektovala a nastínila mnohem více problémů a témat, která obestírají metalovou hudbu od jejích počátků, výzkum českého metalového posluchače se ukázal jako stěžejní cesta dalšího možného bádání.

Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D.

(Univerzita Karlova, Ústav světových dějin)

Hlavní přednáška konference: “Muzika jen pro lopaty?” Metal ve světle sociologie hudby

Ondřej Daniel vystudoval současné dějiny na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pracuje jako odborný asistent. V Centru pro studium populární kultury (CSPK) se věnuje tematice subkultur, nacionalismu a postsocialistické změny. Je autorem knih Bigbít nebo turbofolk: představy migrantů z bývalé Jugoslávie (2013) a Násilím proti „novému biedermeieru“ (2017). Spolu s kolegy z CSPK je spoluautorem knih Populární kultura v českém prostoru (2013), Listening to the Wind of Change (2016) a Kultura svépomocí (2016). Vedle toho je autorem více než 30 odborných studií v češtině, angličtině, francouzštině a polštině. V současnosti se zabývá problematikou vztahu třídy a hudby během postsocialismu.

Počátky metalu v dělnickém prostředí severní Anglie není třeba dlouze připomínat. Jeho popularita u bílého obyvatelstva deindustralizovaného amerického Rezavého pásu také ne. Je ale spojení metalu a dělnických povolání tak samozřejmé i v jiných geografických a historických kontextech? Příspěvek se zaměří především na sociologii metalu v postsocialistickém prostoru, komparaci umožní vhled do dalších (semi)periferií euroatlantického prostoru.

Diskuze s Hankou a Radkem Hajdovými ze skupiny Silent Stream of Godless Elegy

Jako speciální hosté do letošní závěrečné diskuze konference přijali pozvání Radek a Hana Hajdovi z folk/doom metalové skupiny Silent Stream of Godless Elegy. Skupina SSOGE byla založena již v roce 1995 v Hranicích na Moravě. Už krátce po svém vzniku se stala špičkou tuzemské doom metalové scény a vydala rovněž oceňovaná alba v podobě Iron (1996), Behind the Shadows (1998) a Themes (2000). Po začátku miléna začíná SSOGE originálním způsobem inkorporovat do své tvorby také slovanské, i konkrétněji moravské, folklórní prvky, což se projevuje jak v lyrické náplni, tak i v používání nástrojů jako cimbál, housle a violoncello. Spojení moravské tradiční folklórní hudby a doom/death metalu pak reprezentují alba Relic Dances (2004), Osamělí (2006), Návaz (2010) a Smutnice (2018).

Masarykova Univerzita, Ústav religionistiky

bakalársky student

V súčasnosti je študentom bakalárskeho stupňa na Ústave religionistiky. Medzi jeho odborné záujmy patria východné náboženské tradície (špecificky buddhizmus), moderná a hlavne metalová hudba a jej subkultúra. Zároveň je tiež členom viacerých rockových a metalových hudobných telies.

Konferenční příspěvky vztahující se k metalu:

  • Kaplan, L. (2020). Aspekty východných náboženských tradícií v metalovej hudbe a subkultúre: Príklad Cult of Fire. Metal made in Česko(a)Slovensko: IV. česká odborná konference o metalu, (online), 23. 9. 2020.

Nezávislá badatelka

Novinářka (Deník, Rock&Pop, Ostravan.cz)

Vystudovala bakalářský obor na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity a magisterský dvouobor sociologie a muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Během vysoké školy psala pro různá média, což určilo její další profesní cestu. Pracuje jako novinářka pro Moravskoslezský deník, v časopise Rock&Pop se zabývá především vlastními hudebními tématy, na webu Ostravan.cz se věnovala multižánrové hudební publicistice v rámci ostravského regionu. Zabývá se problematikou subkultur a snaží se hledat netradiční témata související s tvrdou hudbou. Ve volném čase se s ní můžete nejčastěji srazit na beskydských kopcích, ráda čte a mimo volnočasové psaní i maluje.

Konferenční příspěvky vztahující se k metalu:

  • Stašová, G. (2020). Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře. Metal made in Česko(a)Slovensko: IV. Česká odborná konference o metalu, 23. 9. 2020.

Diplomová práce:

Stašová, G. (2017). Sociologie metalové hudby: Metalový posluchač v kontextu subkultury a vkusu. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra Muzikologie.

Metal Made in Česko(a)Slovensko

IV. česká odborná konference o metalu

Popis konference:

Metal se etabloval v Československu už v době komunistického režimu a přes různá období rozmachu i útlumu dnes tvoří jednu z nejvýznamnějších hudebních subkultur v Česku i na Slovensku. Konference si klade za cíl diskutovat minulou i současnou českou a slovenskou metalovou scénu. Příspěvky na konferenci se mohou věnovat například těmto tématům: vývoj české a slovenské metalové scény, čelní představitelé, infrastruktury, zaměření, problémy, vztah metalu k „mainstreamu“, společenská percepce metalu, český/slovenský metal a radikalismus či extremismus. Zvlášť vítány jsou příspěvky ohledně vztahu metalu k náboženství a náboženství/spirituality v metalu (například satanismu či pohanství) v českém a slovenském prostředí. Přijaty však mohou být i obecnější příspěvky, které řeší například pojetí metalu jako náboženství či různé teoreticko-metodologické otázky metal studies. Konference je pojata jako multioborová. Přihlásit se tedy mohou účastníci napříč vědními obory (muzikologie, sociologie, antropologie aj.) s různými teoretickými a metodologickými přístupy ke studiu metalu.

Jako klíčový řečník vystoupí se svojí přednáškou: “Muzika jen pro lopaty?” Metal ve světle sociologie hudby

Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. | Ústav světových dějin, Univerzita Karlova

Ondřej Daniel vystudoval současné dějiny na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pracuje jako odborný asistent. V Centru pro studium populární kultury (CSPK) se věnuje tematice subkultur, nacionalismu a postsocialistické změny. Je autorem knih Bigbít nebo turbofolk: představy migrantů z bývalé Jugoslávie (2013) a Násilím proti „novému biedermeieru“ (2017). Spolu s kolegy z CSPK je spoluautorem knih Populární kultura v českém prostoru (2013), Listening to the Wind of Change (2016) a Kultura svépomocí (2016). Vedle toho je autorem více než 30 odborných studií v češtině, angličtině, francouzštině a polštině. V současnosti se zabývá problematikou vztahu třídy a hudby během postsocialismu.

Vzhledem k současné situaci s COVID-19 bude konference uskutečněna ONLINE.

Registrovaní účastníci obdrží emailem odkaz, prostřednictvím kterého se na konferenci budou moct připojit.

Místo:

ONLINE: přes aplikaci ZOOM

Datum:

Konference se uskuteční 23. 9. 2020.

Registrace:

Vlastní příspěvek můžete do 15. 9. 2020 registrovat zde:

https://forms.gle/kwJPHmtGxN9L6CE98

Účastníci bez příspěvku se registrují přes link:

https://forms.gle/t2JkeyrbABu979S66

Oficiální web konference:

https://religionistika.phil.muni.cz/metalkonference2020

Pořádá:

Ústav religionistiky, Masarykova Univerzita

Czech Metal Studies

Organizátor:
Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.
miroslav.vrzal@mail.muni.cz

Metal, okultura, umění, 6. 6. 2019, Brno

Konference byla pořádána na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

O konferenci:

Tématem konference je propojení metalu, okultury a umění. Metal jakožto specifický hudební styl a subkultura byl vždy inspirován okultními prvky, které hojně používá jak ve své lyrice, tak estetice. Díky používání okultních prvků, které jsou někdy okolní společností vnímány jako kontroverzní, pak vzbuzuje i veřejnou reakci a společenské diskuze po celém světě. Metal lze díky své transgresivitě zároveň vnímat i jako kontroverzní umění, které v rámci svého uměleckém vyjádření jde někdy až na hranici „akceptovatelného“. Konference se bude zejména soustředit (i když ne výhradně) na 1) okultní vlivy, které lze v rámci metalové hudby sledovat, 2) na to, jak jsou zde okultní prvky umělecky uchopovány, intepretovány a transformovány, 3) i na to, jakou jejich používání budí společenskou reakci.

V pořadí již 3. českou odbornou konferenci věnovanou metalu pořádá Ústav religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Organizačně se na ní rovněž podílí členové nově vzniklého sdružení badatelů, kteří se programově věnují akademickému studiu metalu, Czech Metal Studies.

Oficiální web

FB stránky

Reportáže z konference:

Magazín Metal Forever & Metal Man

Sacra

Fotografie:

Další fotografie z konference můžete nalézt na:

Album

Program konference

  • 9:30–9:45 Zahájení konference
  • 9:45–10:15 Umění pěsti v tváři Boží: Interpretace antikřesťanského diskurzu v black metalu – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. (AV ČR, Sociologický ústav / FF MU, Ústav religionistiky)
  • 10:15–10:45 Transgrese, recese, nacionalismus a black metal: Případová studie kapely Peste Noire – Bc. Jan Král (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 10:45–11:00 Přestávka
  • 11:00–11:30 Metalový svätec Rob Halford: Prečo máme potrebu zbožšťovať našich obľúbených muzikantov? – Mgr. Michal Puchovský (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 11:30–12:00 Metal ještě brutálnější: Fenomén animovaných kapel – Bc. Daniela Vašková (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 12:00–13:15 Obědová pauza
  • 13:15–13:45 Válečnický étos v metalové hudbě – Mgr. Michal Hlavica (AV ČR, Archeologický ústav)
  • 13:45–14:15 Odvrátená strana krásy: estetika smrti vo vizuálnom prejave Treha Sektori – Ing. Mgr. et Mgr. Andrej Kapcár (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 14:15–14:30 Přestávka
  • 14:30–15:00 „Romersk Katolsk svartmetall“: Reverorum ib Malacht a římský katolicismus mezi transgresivním subkulturním kapitálem a esoterickou exotickou jinakostí – Matouš Mokrý (FF UK, Ústav filosofie a religionistiky)
  • 15:00–15:30 Myrkur: Případ fanouškovského konzervatismu v black metalu – Mgr. Jiří Lukl (FF MU, Katedra anglistiky a amerikanistiky)
  • 15:30–15:45 Přestávka
  • 15:45–16:00 Prezentace časopisu Spark
  • 16:00–16:45 Přednáška speciálního hosta: „Okultní“ vlivy v hudební a vizuální tvorbě Master’s Hammer 1987-2019: Reflexivně-retrospektivní pohled – František Štorm
  • 16:45–17:30 Diskuze s Františkem Štormem
  • 17:30–17:45 Ukončení konference
  • 18:00–??:?? Neformální posezení v Limbu

Abstrakty příspěvků

Hlavica, Michal

(Akademie věd ČR, Archeologický ústav)

Válečnický étos v metalové hudbě

Příspěvek se pokusí nastínit možný alternativní (interdisciplinární) pohled na některé dominantní projevy metalové subkultury prostřednictvím komparace s některými raně středověkými společnostmi (vikingové, Slované), tj. společnostmi na něž se některé metalové podžánry přímo odkazují. Prostřednictvím hledání paralel mezi těmito společnostmi a dnešní dobou se pokouší zodpovědět otázku, proč je jedním z výrazných projevů metalové subkultury válečnický étos, ať již v projevech hmotných (dresscode, vizuální styl), tak nehmotných (lyrika, folklór). Pokouší se také ilustrovat možný přínos interdisciplinárního bádání a přínos kulturně antropologického bádání pro studium metalové subkultury a vice versa.

Kapcár, Andrej

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Odvrátená strana krásy: estetika smrti vo vizuálnom prejave Treha Sektori

Projekt Treha Sektori je na dark ambientnej scéne medzičasom už etablovaným pojmom. Kritikmi vysoko hodnotená kombinácia experimentálnych zvukov a vizuálneho prejavu poskytuje ideálnu živnú pôdu na zamyslenie sa nad estetickým vnímaním dichotómie krásy a ohavnosti. Kým krásou sa z estetického hľadiska zaoberala široká škála bádateľov, od antických až po novodobých filozofov, ohavnosť stála vždy na okraji vedeckého záujmu. Tento príspevok v krátkosti na príklade Treha Sektori predstaví základné problémy s ktorými sa výskum stretáva, ako aj umelcovu interpretáciu významu vizuálnej stránky v jeho tvorbe.

Král, Jan

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Transgrese, recese, nacionalismus a black metal: Případová studie kapely Peste Noire

Od dob největších kontroverzí v 90. letech se stal satanismus vesměs tolerovanou součástí extrémně metalové image a kultury, podobně jako další témata, mezi něž patří misantropie, sexuální perverze či násilí. Black metal, často chápán jako nejextrémnější metalový žánr, však stále dokáže vzbudit značné kontroverze. Tzv. National Socialistic Black Metal (NSBM) je pak nezřídka pokládán za příliš transgresivní i v rámci metalové subkultury. Dokladem je rušení koncertů či bojkot podpory kapel, u kterých je třeba jen podezření z napojení na NSBM scénu. Tento příspěvek je případovou studií zaměřující se na francouzskou kapelu Peste Noire. Ta od své první demo nahrávky nazvané „Aryan Supremacy“ svéráznou kombinací transgrese, recese a provokace nechává své fanoušky i odpůrce na pochybách, zda jde o NSBM či nikoliv. Budou sledovány jednak narativy, kterými je prováděna apologie kapely, jednak ty, kterými je kapela démonizována. To bude doplněno analýzou rozhovorů s frontmanem kapely.

Lukl, Jiří

(Masarykova univerzita, Katedra anglistiky a amerikanistiky)

Myrkur: případ fanouškovského konzervatismu v black metalu?

Sólový projekt Myrkur vyvolával od svého vzniku (a vlastně i před ním) spoustu otázek. Skutečnou kontroverzi pak mezi fanoušky tradičního black metalu spustilo zjištění, že za projektem stojí Amalie Bruun, která do té doby byla známá spíše jako performerka v indie-pop žánru. Odpor, který by se jinak nejspíš omezil na hudební produkci, se přenesl i na interpretku samotnou, která tak čelila a čelí různým slovním útokům, jež ve svém extrému měly podobu vyhrůžek smrtí. Následkem toho se kolem celého projektu vytvořil specifický diskurz, na jehož extrémních pólech na jedné straně stojí vyznavači black metalového konzervatismu, tvrdící, že podobný projekt nemá v této extrémní hudební formě svoje místo a derogativně jej označují jako “hipster black metal”, na druhé straně pak ti, pro něž Myrkur znamená odvážné vystoupení ze zavedených pořádků black metalové hudby.

Cílem tohoto příspěvku není rozhodnout, který pohled je platnější, ani jakkoli hodnotit hudební produkci Amalie Bruun. Spíše se jedná o pokus diskurz kolem Myrkur zmapovat a vystopovat možné tendence v rétorice black metalových fanoušků, které mohou mít omezenou platnost vis-á-vis Myrkur, které ale také mohou být obecnějšího charakteru.

Mokrý, Matouš

(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)

„Romersk Katolsk svartmetall“: Reverorum ib Malacht a římský katolicismus mezi transgresivním subkulturním kapitálem a esoterickou exotickou jinakostí

Přestože odpor vůči křesťanství (především vůči jeho institucionálním variantám) je široce sdíleným étosem celé extrémní metalové scény, black metal antikřesťanství a povýšil na jeden z centrálních prvků své identity, jenž přetrvává i v tzv. „rituálním black metalu,“ specifickém subžánru charakteristickém systematickým využíváním esoterických prvků, aktivní účastí na esoterické scéně a pojímáním hudby coby jisté formy duchovní praxe. Na scéně rituálního black metalu však dnes překvapivě působí i Karl Emil Lundin a Karl Axel Mikael Ignatius Mårtensson, kteří v letech 2008–2009 konvertovali k římskému katolicismu a kteří ve svém hudebním projektu Reverorum ib Malacht vyjadřují katolické myšlenky. Jak bude v příspěvku ukázáno, nepravděpodobný úspěch projektu na scéně spočívá v tom, že Reverorum ib Malacht dokázal katolicismus prezentovat jako exotickou a tajemnou duchovní tradici (potenciálně atraktivní pro okultisty) a proměnit ho ve zdroj transgresivního subkulturního kapitálu.

Puchovský, Michal

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Metalový svätec Rob Halford: Prečo máme potrebu zbožšťovať našich obľúbených muzikantov?

Konferenčný príspevok prispeje do debaty o podobách vzťahu medzi náboženstvom (presnejšieho náboženským slovníkom) a populárnou hudbou (konkrétne heavy metalom). Autor si všíma v metalovej komunite jav, ktorý môžeme pracovne označiť ako premenu významných hudobníkov na predmety kultu fanúšikov hudby. Prednáška sa zameria na osobu speváka kapely Judas Priest Roba Halforda, ktorý začiatkom osemdesiatych rokov dostal od fanúšikov prezývku „Metalový Boh“. Prečo sa práve on stal tou osobou, na ktorú sa upli mnohí hudobní nadšenci ako na druh moderného božstva? Odpovede na túto otázku naznačí najprv zameranie sa na socioekonomické korene metalu a analýza spôsobu reprodukcie heavy metalového žánru. Ďalej budú predstavené body, ktoré podľa autora príspevku urobili z Halforda vzor a prečo sa zo vzoru môže za určitých podmienok stať osoba s posvätnými kvalitami, ktoré prekračujú pôvodné umelecké ciele metalových hudobníkov. V závere prednášky budú predstavené ďalšie možné smery bádania v oblasti sociologického štúdia metalu ako chápaného ako jednu z možných náhrad náboženstva v modernej spoločnosti.

Štorm, František

(Speciální host)

„Okultní“ vlivy v hudební a vizuální tvorbě Master’s Hammer 1987-2019: Reflexivně-retrospektivní pohled

Příspěvek se bude věnovat retrospektivnímu pohledu na tvorbu skupiny Master’s Hammer od jejích počátků v roce 1987 až do současnosti. Bude se konkrétně zaměřovat na “okultní” tematiku v rámci hudební i vizuální tvorby Master’s Hammer a na jednotlivé zdroje, vlivy a inspirace, které se do tvorby skupiny promítaly a promítají.

Vašková, Daniela

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Během posledních pár let se na scéně objevily dvě animované metalové skupiny – Dethklok a Belzebubs, které zažily nebo stále zažívají úspěch a svými fanoušky jsou mnohdy brány jako skutečné. Díky svému komiksovému či seriálovému původu začaly pronikat také na pole „mainstreamu“. Na této přednášce prodiskutuji, jakým způsobem jsou skupiny zpodobňovány, jak nakládají s transgresivními prvky, jaký obraz o metalové subkultuře šíří a také, jak je přijímán. Zaměřím se především na body, které obě skupiny spojují – mnohdy až nezřízenou brutalitu a parodické prvky, které vzbuzují rozdílné názory mezi metalovými fanoušky i většinovou společností.

Vrzal, Miroslav

(Akademie věd ČR, Sociologický ústav / Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Umění pěsti v tváři boží: Interpretace antikřesťanského diskurzu v black metalu

Metal je součástí tzv. temné okultury, která explicitně používá témata smrti, zla a koncepty západní démonologie, což je někdy navázáno i na různá explicitní protikřesťanská vyjádření. To je nejvíce patrné zejména v black metalu, který antikřesťasnkou rétorikou příliš nešetří. Příspěvek se bude věnovat podobám antikřesťanského diskurzu právě v black metalu, přičemž se jej bude snažit interpretovat jakožto 1) šokovou hodnotu blackmetalu související s jeho transgresivitou 2) projev antikřesťanské (či protináboženské) ideologie 3) kontrakulturní a protispolečenské vyjádření.

Catherine Hoad (ed.)

Emerald Publishing Limited

ISBN-10: 1787691683

ISBN-13: 978-1787691681

2019

Defining ‘Australian metal’ is a challenge for scene members and researchers alike. Australian metal has long been situated in a complex relationship between local and global trends, where the geographic distance between Australia and metal music’s seemingly traditional centres in the United States and United Kingdom have meant that metal in Australia has been isolated from international scenes. While numerous metal scenes exist throughout the country, ‘Australian metal’ itself, as a style, as a sound, and as a signifier, is a term which cannot be easily defined.  
This book considers the multiple ways in which ‘Australianness’ has been experienced, imagined, and contested throughout historical periods, within particular subgenres, and across localised metal scenes. In doing so, the collection not only explores what can be meant by Australian metal, but what can be meant by ‘Australian’ more generally. With chapters from researchers and practitioners across Australia, each chapter maps the distinct ways in which ‘Australianness’ has been grappled with in the identities, scenes, and cultures of heavy metal in the country. Authors address the question of whether there is anything particularly ‘Australian’ about Australian metal music, finding that often the ‘Australianness’ of Australian metal is articulated through wider, mythologised archetypes of national identity. However, this collection also reveals how Australianness can manifest in metal in ways that can challenge stereotypical imaginings of national identity, and assert new modes of being metal ‘downungerground’.

Ruth Barratt-Peacock & Ross Hagen (eds.)

Emerald Publishing Limited

ISBN-10: 1787563960

ISBN-13: 978-1787563964

2019

Metal music has long nurtured an obsession with visions of the Middle Ages, with countless album covers and lyric sheets populated by Vikings, knights, wizards, and castles. Medievalism and Metal Music Studies: Throwing down the Gauntlet addresses this fascination with all things medieval, exploring how metal musicians and fans find inspiration both in authentically medieval materials and neomedievalist depictions of the period in literature, cinema, and other media. Within metal music, the medieval takes on multiple, and even contradictory meanings, becoming at once a cipher of difference and grotesque alterity while simultaneously being imagined as a simpler, more authentic time, as opposed to the complexities and stresses of modernity. In this fashion, the medieval period becomes both a source for artistic creativity and a vector for countercultural social and political critique.  
The contributors in this book hail from a wide range of fields including medieval history, music performance, musicology, media studies, and literature, and computer linguistics, bringing a variety of critical perspectives to bear on the topic. Engaging in analyses of cover art, liner notes, lyrics, and musical style, the contributors investigate issues of research methodologies, crucial concerns over identity and nationalism, and the recontextualisation of historical materials, all aimed at critically examining how and why medievalism has permeated heavy metal music and culture. Hearken to our tales!

Konference byla pořádána na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Anotace:

Metal je hudebním stylem, který ve velké míře pracuje s různými náboženskými (zejména okultními) náměty, což by nemělo unikat ani religionistické pozornosti. Konferenční příspěvky se budou zaměřovat na analýzu používání těchto prvků u jednotlivých metalových skupin, přičemž budou také diskutovat různé náboženské/spirituální orientace v rámci této již zhruba 50 let existující subkultuře. Další oblastí je pak vztah metalu a většinové společnosti se zaměřením na kontroverze a protireakce, které metal vyvolává. Konference je pořádaná na závěr kurzu „Religiózní aspekty v metalové hudbě a subkultuře” a zúčastní se jí studenti bakalářského, magisterského i doktorského studia.

FB stránky

Reportáže z konference:

Rockový magazín Spark

Magazín Metal Forever & Metal Man

Sacra

Fotografie:

  • IN PROGRESS –

Program konference:

  • 8.00 – 8.15 – Zahájení konference a úvodní slovo – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 8.15 – 9.00 – Úvodní přednáška: Metal a akademické studium náboženství aneb proč by se religionistika měla o metal zajímat – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 9.00 – 9.20 – Occult-rocková skupina Coven jako předchůdce metalu – Simona Šeredová (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 9.20 – 9.40 – Konštrukcia identity metalového Boha: Prípadová štúdia kapely Steel Panther – Bc. Michal Puchovský(FF MU, Ústav religionistiky)
  • 9.40 – 10.00 – Přestávka           
  • 10.00 – 10.20 – Srovnání současného mediálního obrazu metalu s mediální percepcí metalu na sklonku komunistické éry na základě sémiotické analýzy dvou vybraných článků – Adéla Petřeková(FF MU, Ústav religionistiky / FSS MU, Katedra mediálních studií a žurnalistiky
  • 10.20 – 10.40 – Raný norský black metal a jeho ideologie: Satanismus z perspektivy účastníků druhé vlny black metalu – Mgr.Petra Lantorová (FF MU, Ústav jazykovědy a baltistiky)
  • 10.40 – 11.20 – Impaled Northern Moonforest: Konstrukce parodické blackmetalové identity – Keyspeaker I: Bc. Dan Řezníček (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 11.20 – 12.40 – Přestávka na oběd           
  • 12.40 – 13.00 – Ghost: Klíč k modernímu satanskému metalu – Daniela Vašková (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 13.00 – 13.20 – Paralely se soudním procesem horrorcorového rapera Řezníka a protimetalových soudních procesů – Karolina Sikorová(FF MU, Ústav religionistiky)
  • 13.20 – 13.40 – Orphaned Land: Metalovou hudbou ke smiřování náboženství – Jan Král (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 13.40 – 14.00 – Přestávka            
  • 14.00 – 14.40 – Ortodoxní black metal: Od hororu k teistickému satanismu – Keyspeaker II: Mgr. František Novotný (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 14.40 – 15.00 – Prvky pohanství v tvorbě folk metalové skupiny Eluveitie – Václav Ketman(FF MU, Ústav religionistiky)
  • 15.00 – 15.20 – Vztah Varga Vikernese k pohanství a jeho percepce u českých pohanů – Bc. Jan Merička (FSS MU, Katedra politologie)
  • 15.20 – 16.00 – Přestávka            
  • 16.00 – 16.40 – Kontrakulturní tvorba Thursatrú: Black metal coby model tvorby náboženské identity v chaos-gnosticismu – Keyspeaker III: Matouš Mokrý (FF UK, Ústav filosofie a religionistiky)
  • 16.40 – 17.40 – Panelová diskuze se zástupci pagan/folk metalové skupiny Žrec a zástupcem časopisu Spark
  • 17.40 – 18.00 – Závěrečná diskuze a závěrečné slovo – (moderuje: Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal)
  • 18.00 – ??.?? Společné neformální posezení: Black Diamond

Abstrakty příspěvků:

Ketman, Václav

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Prvky pohanství v tvorbě folk metalové skupiny Eluveitie

Folk metal je dnes již nedílnou součástí novopohanského milieu a hraje také důležitou roli při utváření novopohanských identit. Tento příspěvek si klade za cíl blíže prostudovat prvky pohanství používané v tvorbě jedné z nejznámějších folk metalových kapel, švýcarské Eluveitie. K tomu pak poslouží analýza textů písní, sebeprezentace skupiny na živých vystoupeních a ve videoklipech a v neposlední řadě také analýza rozhovorů s členy kapely se zaměřením na jejich osobní vztah k pohanství.

Král, Jan

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Orphaned Land: Metalovou hudbou ke smiřování náboženství

Tento příspěvek se bude zabývat izraelskou oriental metalovou kapelou Orphaned Land. Její texty se zabývají tématy především abrahámovských náboženství, často jsou psány v hebrejštině či arabštině. V kontrastu s obecným povědomím o metalové hudbě se Orphaned Land nesnaží vymezit proti náboženství, ale naopak se, především na posledním albu All is One, objevují snahy usmířit vyznavače jednotlivých náboženství. Tyto snahy kapely budou v případové studii zkoumány na základě dostupných rozhovorů s členy kapely, dokumentů o kapele, a kapelou užívané symboliky.

Lantorová, Petra

(Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)

Raný norský black metal a jeho ideologie: Satanismus z perspektivy účastníků druhé vlny black metalu

Příspěvek se bude zabývat norským black metalem devadesátých let se zaměřením na to, jak jeho představitelé vnímali satanismus a satanistické vyjádření, s nímž tato scéna často operovala. V příspěvku nejprve představím charakter tématiky, jež se objevuje v hudebních textech předních uskupení, poté se budu blíže věnovat osobním filozofiím vybraných představitelů scény (Gaahl, Euronymous a Grutle Kjellson). Budu se zajímat o to, jakou ideologii ve vztahu k metalu vybraní hudebníci prezentují, případně co pro ně satanismus představuje. Prostřednictvím analýzy výpovědí vybraných postav budou ukázány různé interpretace spojené se satanismem, čímž si přiblížíme, co se v druhé vlně norského black metalu pod nálepkou „satanismus“ ukrývá.

Merička, Jan

(Masarykova univerzita, Katedra politologie)

Vztah Varga Vikernese k pohanství a jeho percepce u českých pohanů

Ve svém příspěvku se zaměřím na osobu Varga Vikernese známého zejména v black metalovém a v pohanském prostředí. Hlavním cílem příspěvku bude popsat světonázor a interpretaci pohanství Varga Vikernese. Příspěvek se bude zabývat také percepcí Vikernese v českém pohanském prostředí a srovnáním jeho interpretace pohanství s názory českých pohanů sdružujících se okolo Pohanské federace, České pohanské společnosti, Pohanského kruhu apod.

Mokrý, Matouš (Keyspeaker III)

(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)

Kontrakulturní tvorba Thursatrú: Black metal coby model tvorby náboženské identity v chaos-gnosticismu

Tento příspěvek se věnuje problematice esoterického proudu Thursatrú. Thursatrú spadá pod širší esoterický proud chaos-gnosticismus, který představuje syntézu gnosticismu, rozličných učení Left-Hand Path a satanismu. Thursatrú aplikuje myšlenky chaos-gnosticismu do germánského pohanství. Příspěvek popisuje tvorbu Thursatrú skrze jeho delimitaci od většinové společnosti, satanismu, Left-Hand Path a Ásatrú na příkladu vyjadřování blackmetalových hudebníků, kteří tvoří jádro Thursatrú. Vyznavači Thursatrú se v souladu s gnostickým dualismem proti všem výše zmíněným pojmům staví velmi odmítavě, zatímco se sami považují za povýšené nad okolní společnost. V rámci procesu delimitace vyznavači přijímají blackmetalový koncept tvorby identity založený na transgresi, čímž se snaží najít si svou vlastní pevně danou pozici v moderním pluralitním a relativistickém světě. Příspěvek též zasazuje Thursatrú do širšího kontextu vývoje Left-Hand Path a black metalu.

Novotný, František (Keyspeaker II)

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Ortodoxní black metal: Od hororu k teistickému satanismu

Příspěvek představí fenomén takzvaného ortodoxního black metalu jako pokračování trendu „zvážňování“ témat textů a vizuální prezentace black metalových skupin. Jako ortodoxní black metal je obvykle označována odnož black metalové hudby, která prostřednictvím svých textů a vizuální prezentace tematizuje teistická pojetí satanismu. Za průkopníky ortodoxního black metalu bývá označován francouzský projekt Deathspell Omega, švédská skupina Malign, skupiny navázané na proudy tzv. chaos-gnosticismu (pojem je obvykle používán synonymně s termínem antikosmický satanismus), z nichž patrně nejslavnější byli švédští Dissection, nebo tematicky často spřízněné skupiny tzv. rituálního black metalu (např. Ofermod). V příspěvku bude představena teze, že tato v současnosti relativně hojně zastoupená odnož black metalu plynule navazuje na trend přeměny především black metalu, ale i metalu obecně, ze zábavného žánru, který sám sebe „nebere vážně“, v žánr s ambicí vyjádřit ideje představované jako vážně míněné a vážně prožívané. Stopy tohoto vývoje budou hledány u skandinávské scény počátku 90. let, jako byla norská skupina Emperor, která se velmi brzy začala ve svých textech soustředit na oslavu ničivých sil přírody, ztotožňovaných se Satanem jako skutečnou duchovní bytostí. Příspěvek zároveň poukáže na skutečnost, že přes veškeré zvážnění svého poselství si ortodoxní black metal dál drží velké množství výrazových prostředků, navázaných na počátky black metalu coby hudební hororové show o pekle a Satanovi.

Petřeková, Adéla

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky / Katedra mediálních studií a žurnalistiky)

Srovnání současného mediálního obrazu metalu s mediální percepcí metalu na sklonku komunistické éry na základě sémiotické analýzy dvou vybraných článků

Příspěvek se bude zabývat sémiotickou analýzou dvou článků z českých, respektive československých masových médií s tématem metalu. První článek bude zpráva z Rudého práva z roku 1988 „Kult smrti a násilí“, na kterém ukážu kontrasty ideologií. Druhý článek je zpráva o zrušení koncertu v rámci HellTour ve Valašských Kloboukách z roku 2016. Na základě sémiotické analýzy se pak příspěvek bude snažit postihnout rozdíly v utvářením mediálního (a tím i veřejného) obrazu metalu na sklonku komunistické éry a v současnosti na území České republiky (Československa).

Puchovský, Michal

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Konštrukcia identity metalového Boha: Prípadová štúdia kapely Steel Panther

Ako správne upozorňuje sociologička Deena Weinstein (2009), v prípade vzniku imidžu a konceptu metalových „bohov“ ide o druh reprodukcie metalového žánru. Jednotlivci, ktorí sa stanú metalovými bohmi inšpirujú svojou virtuozitou, vizuálnou dokonalosťou, popularitou a hedonistickým životným štýlom Weinsteinovej sociologické vysvetlenie vzniku kultu metalových hudobníkov je platné predovšetkým pre 80. roky minulého storočia, keď zažívala metalová hudba vrchol svojej popularity v širokých ľudových vrstvách. Vo svojom konferenčnom príspevku sa zameriam na analýzu konštrukcie identity metalového Boha na príklade kapely Steel Panther. V súčasnosti asi jedna z najpopulárnejších amerických glam metalových kapiel zobrala ingrediencie tvoriace imidž klasického metalového Boha z 80. rokov a preexponovala ich pre potreby 21.storočia. Analýzy hudby, textov, koncertov a rozhovor s členmi kapely Steel Panther vývoj konceptu „metalového Boha“, kam sa posunul v 21. storočí a naznačiť možné odpovede na otázku neklesajúcej podpory „klasických“ metalových kapiel a zdanlivo „slabý“ kult súčasných metalových kapiel, ktoré vznikli v 21. storočí z perspektívy súčasnej sociológie.

Řezníček, Dan (Keyspeaker I)

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Impaled Northern Moonforest: Konstrukce parodické blackmetalové identity

Americké parodické duo Impaled Northern Moonforest sestávající z členů grindcoreové kapely Anal Cunt v roce 1997 vydalo krátké demo, které sebe samo prezentovalo jako nejautentičtější norský black metal všech dob. Za využití neumětelsky surových artworků, lo-fi zvuku akustické kytary, stehenních perkusí, absurdně dlouhých názvů skladeb a satanistických či temně okulturních témat jejich nahrávka představuje ojedinělý způsob vytváření subkulturní identity na poli extrémního metalu. Studie pomocí analýzy názvů skladeb ukazuje, že Impaled Northern Moonforest blackmetalovou identitu tvořili v rámci reaktivního, paradigmaticky konformního satanismu, který se odvozuje zejména od pop-kulturního, paniku vyvolávajícího mediálního obrazu, a jehož prostřednictvím kondenzovali množství pro black metal typických témat do velmi malého prostoru. Parodické zvýraznění satanistických a blackmetalových témat tedy dalo možnost sledovat specifický způsob vnímání druhé vlny norského black metalu hudebníky, kteří k tomuto stylu přistupovali z pozice odlišného subkulturního kapitálu na poli extrémního metalu.

Sikorová, Karolína

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky / Katedra sociologie)

Paralely se soudním procesem horrorcorového rapera Řezníka a protimetalových soudních procesů

Ve svém příspěvku bych se ráda zabývala soudním procesem horrorcorového rapera Řezníka se zaměřením na podobnost soudních procesů s metalovými skupinami, které probíhaly zejména v USA na konci 20. století. V roce 2011 byl Řezník souzen kvůli svému videoklipu „Konečný řešení“, kde byl obviněn z šíření nenávisti vůči skupině obyvatel. Soudem byl však osvobozen a jako reakci k procesu vydal videoklip s písní „Soudní proces“. Ráda bych popsala kontroverze, které jeho hudba a projev vytváří a to, jaké byly proti Řezníkovi vznášeny argumenty a obvinění. Následně je pak srovnám s argumenty proti vybraným metalovým skupinám. Zaměřím se také na různé formy transgresivity v Řezníkově tvorbě, pomocí nichž tento raper překračuje společenské normy, a v tomto ohledu ukáži rovněž paralely mezi uměleckým vyjádřením Řezníka a tvorbou některých metalových skupin.

Šeredová, Simona

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Occult-rocková skupina Coven jako předchůdce metalu

Ve svém příspěvku se budu věnovat americké occult-rockové skupině Coven působící od konce 60. let 20. století. Zaměřím se na analýzu okultních prvků a spirituálního pozadí, s kterým tato skupina operuje. Na začátku představím členy této skupiny a zmíním pár informací o formování skupiny a její historii. Poté rozeberu všechna alba, které skupina nahrála, zaměřím se na její texty, vizuální a hudební prezentaci a také na rozhovory se členy skupiny. Dále také na to, jak skupina byla vnímána v tehdejší společnosti, ve které rezonovalo hnutí hippies, a jaký tehdy vzbuzovala ohlas. Následně se přesunu k tématu okultistických prvků, které skupina ve své tvorbě často používá, a na to a jak používání těchto prvků ve své tvorbě vnímá samotná skupina. Skupinu Coven se pak vzhledem k používání okultního diskurzu budu snažit ukázat jako předchůdce metalu, který se na přelomu 60. a 70. let začal formovat.

Vašková, Daniela

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Ghost: Klíč k modernímu satanskému metalu

Rozhodla jsem se zpracovat případovou studii na kapelu, která hlavně na americkém kontinentu vzbuzuje kontroverze ještě dnes, ačkoliv by se mohlo zdát, že takovéto obavy a vlny nevole jsou součástí spíše minulého století. Jedná se o švédskou kapelu Ghost jejíž frontman vystupuje jako postava antipapeže doprovázen Bezejmennými ghúly a zpívající ke slávě Satana. Kolem maskované kapely koluje spousta zvěstí a tajemství z části vytvořené kapelou samotnou, z části fanoušky. Kapela vytvořila celou mytologii, kterou prezentuje jak během koncertů, tak také skrze média. Skupina zažívá v posledních letech nebývalý úspěch a je zajímavé, jakou vytvořila mezi svými fanoušky plnohodnotnou a samostatně žijící základnu. V této práci se podrobně zaměřím na to, jakým způsobem kapela, jejíž koncerty jsou fanoušky nazývány „rituály“, používá satanismus zevně – ve své tvorbě a v image, a zároveň, jak kapela vnímá satanismus vnitřně – jejich vlastní perspektiva a možná spirituální rovina.

Vrzal, Miroslav (Úvodní přednáška)

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Metal a akademické studium náboženství aneb proč by se religionistika měla o metal zajímat Jednoduchou odpovědí na otázku v titulu příspěvku je, že jde o hudební styl, který explicitně pracuje s různými náboženskými náměty, a to v takové míře, s jakou se u jiných subkulturních hudebních stylů nesetkáme. Odpověď však může mít i poněkud širší rozměr a tím je například zájem o studium podob a role náboženství/spiritualit v pozdněmoderní západní kultuře. Jak poukazuje Christopher Partridge, v současnosti totiž dochází k velmi úzkému propojení populární hudby a tzv. okultury. Populární kultura přímo ovlivňuje okulturu a naopak. Abychom současné kultuře lépe porozuměli je pak potřeba studovat nejen náboženská/spirituální témata v masové populární kultuře, ale například i marginální proudy extrémního metalu, které díky vysoké míře transgresivity atakují či přímo překračují společenské normy a hranice. Metal byl již od svého vzniku založen na kontroverzi. K tomu sloužily i různé religiózní aspekty – zejména pak okultní prvky, které tvoří již od počátků výraznou součást jeho identity. Religiózní aspekty v metalové hudbě a subkultuře pak utváří mnohovrstevnatý jev, kdy jsou na jedné straně používány jako forma určité zábavy, na druhé straně můžeme zejména v poslední době hovořit přímo o „znáboženštění“ části metalové scény, která náboženský/spirituální obsah bere velmi vážně, a dokonce někdy považuje metalovou hudbu za spirituální praxi. Zkoumání religiózních aspektů metalu se tak bude příspěvek snažit ukázat jako zajímavé výzkumné pole pro současnou religionistiku. V tomto ohledu bude také reflektovat proud akademického studia metalu (tzv. metal studies), který se objevuje zejména v posledních 10 letech.