Organizačně se podílí rovněž volné sdružení badatelů Czech Metal Studies, které se programově věnuje odbornému studiu metalu.
Call for papers:
Metal se za více jak 50 let své existence rozrostl do značného množství různorodých stylů, okolo kterých se v širokém globálním poli metalové kultury formují jednotlivé metalové scény. V rámci dílčích scén se zároveň utvářejí rozmanité identity, které akcentují určité (někdy i protichůdné) typy světonázorů, hodnot, politické orientace či formy náboženství/spirituality, jak to lze dobře pozorovat například v pagan metalu, black metalu či white metalu. Metal, stejně jako jiné hudební subkultury, je také prostorem, kde se tvoří a reprodukují genderové diferenciace spojené s konstrukcí maskulinity a feminity.
Právě na téma scén, identit a genderu je zaměřená v pořadí již 5. česká odborná konference o metalu. Ta se, ne však výhradně, bude zabývat otázkami spojenými s tím, jakým způsobem se formují jednotlivé metalové scény, co je charakterizuje a co je odlišuje od ostatních metalových scén, ale třeba i to, jakým způsobem se dílčí metalové scény propojují s jinými hudebními žánry. S tím souvisí rovněž zaměření konference na otázky spojené s konstrukcí identit v rámci parciálních metalových scén, přičemž je preferováno zejména téma náboženských/spirituálních identit a identitotvorných náboženských/spirituálních obsahů v jednotlivých scénách, což je zároveň možné ilustrovat i na příkladech konkrétních metalových skupin. V neposlední řadě se konference rovněž chce ptát po otázkách spojených s tématem genderu v metalu, respektive jakou roli zde hrají muži a jakou ženy (případně jiné genderové identity), jakým způsobem zde dochází jak ke konstrukci maskulinity, tak i feminity, a zároveň proč vlastně muži na jedné straně, a ženy na druhé straně, poslouchají právě metal a účastní se metalové kultury. Přijaty však mohou být i obecnější příspěvky věnující se teoreticko-metodologickým otázkám metal studies.
Konference je tradičně pojata jako multioborová. Přihlásit se tedy mohou účastníci napříč vědními obory (sociologie, antropologie, muzikologie, politologie, religionistika, aj.) s různými teoretickými a metodologickými přístupy ke studiu metalu.
Konference je chystaná fyzicky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Pokud to však bude nutné vzhledem k omezením ohledně šíření COVID-19, bude přesunuta do online režimu.
Marta Kolářová pracuje v Sociologickém ústavu AV ČR a vyučuje na Univerzitě Karlově v Praze. Studovala genderová studia na Sussex University ve Velké Británii a jako stipendistka Fulbrightova programu na Rutgers University v USA. Zaměřuje se na sociální hnutí, subkultury, životní styl a gender v globální a lokální perspektivě. Vydala knihy Protest proti globalizaci: gender a feministická kritika (2009) a Revolta stylem: Hudební subkultury mládeže v současné ČR (2011, obě Sociologické nakladatelství). Publikuje články v odborných časopisech (Feminist Review, Czech Sociological Review, Český lid). V současnosti zkoumá „eko-bio“ subkulturu a DIY životní styly také ve vztahu k alternativní spiritualitě.
Anotace hlavní přednášky:
Čarodějky a mužská bratrstva: Genderové aspekty subkultur
Žen v subkulturách přibývá, ale je jich stále méně než mužů a hrají odlišné role. Přednáška se zaměří na genderové aspekty hudebních subkultur mládeže. Představí empirický výzkum o genderu v punku a hip-hopu, který zkoumal strategie žen k prosazení se v mužsky dominovaných subkulturách. Bude uvažovat o genderových aspektech subkultur na úrovni participace, rolí a identit mužů a žen v kontextu subkulturních hodnot, stylu a symbolů, jak obecně tak i v metalu.
Kontakt: Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. miroslav.vrzal@mail.muni.cz
Konference byla pořádána na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Anotace:
Metal se etabloval v Československu už v době komunistického režimu a přes různá období rozmachu i útlumu dnes tvoří jednu z nejvýznamnějších hudebních subkultur v Česku i na Slovensku. Konference si klade za cíl diskutovat minulou i současnou českou a slovenskou metalovou scénu. Příspěvky na konferenci se mohou věnovat například těmto tématům: vývoj české a slovenské metalové scény, čelní představitelé, infrastruktury, zaměření, problémy, vztah metalu k „mainstreamu“, společenská percepce metalu, český/slovenský metal a radikalismus či extremismus. Zvlášť vítány jsou příspěvky ohledně vztahu metalu k náboženství a náboženství/spirituality v metalu (například satanismu či pohanství) v českém a slovenském prostředí. Přijaty však mohou být i obecnější příspěvky, které řeší například pojetí metalu jako náboženství či různé teoreticko-metodologické otázky metal studies. Konference je pojata jako multioborová. Přihlásit se tedy mohou účastníci napříč vědními obory (muzikologie, sociologie, antropologie aj.) s různými teoretickými a metodologickými přístupy ke studiu metalu.
10:00-10:15 – Zahájení konference – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, PhD. (FF MU, Ústav religionistiky)
10:15-10:45 – Pálit, nebo nepálit? Percepce pálení kostelů u blackmetalistů v Česku: Malá kvalitativní sonda – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
10:45-11:15 – „Záblesk na severní obloze“: Black metal coby vzpoura proti liberální společnosti v díle esoterika Sebastiána Jahiče – Bc. Matouš Mokrý (Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)
11:15-11:45 – Aspekty východných náboženských tradícií v metalovej hudbe a subkultúre: Príklad Cult of Fire – Lukáš Kaplan (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
11:45-13:30 – Obědová pauza
13:30-14:00 – Metal a ἐκκλησία – PhDr. Ondřej Šefčík, Ph.D.(Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)
14:00-14:30 – Sláva bohom! Predkresťanské náboženstvo starých Slovanov v tvorbe Silent Stream of Godless Elegy – Mgr. Michal Puchovský (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
14:30-15:00 – Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře – Mgr. Gabriela Stašová (nezávislá badatelka)
15:00-15:15 – Přestávka
15:15-16:15 – Hlavní přednáška konference: “Muzika jen pro lopaty?” Metal ve světle sociologie hudby – Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. (Univerzita Karlova, Ústav světových dějin)
16:15-16:30 – Přestávka
16:30-17:00 – Spark: Metalový časopis v době COVIDu
17:00-17:45 – Diskuze s Hankou a Radkem Hajdovými ze skupiny Silent Stream of Godless Elegy
17:45-18:00 – Ukončení konference
Abstrakty příspěvků:
Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.
(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
Pálit, nebo nepálit? Percepce pálení kostelů u blackmetalistů v Česku: Malá kvalitativní sonda
Vypalování kostelů bylo spjato zejména s radikální blackmetalovou norskou subkulturou 90. let, která následně těmito transgresivními činy inspirovala i další sympatizanty jinde ve světě. Obrazy hořících kostelů se staly jednou ze značek ortodoxnějšího black metalu a dodnes tvoří součástí jeho symbolického portfolia i vlastní identitotvorné mytologie, ve které vystupují postavy paličů kostelů jako Varg Vikernes, Euronymous, Faust a další. Příspěvek se zabývá otázkou, jak se na pálení kostelů v dívají blackmetalisté v Česku. Konkrétněji, jak tyto činy interpretují a zda s nimi souhlasí. K tomu účelu budou použita data z 5 krátkých rozhovorů s black/pagan metalisty, které pocházejí z roku 2017.
Bc. Matouš Mokrý
(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)
„Záblesk na severní obloze“: Black metal coby vzpoura proti liberální společnosti v díle esoterika Sebastiána Jahiče
Blackmetalové hojné nakládání s temnou okultní symbolikou, pohanskými a válečnickými motivy, romantismem zaměřeným na temné stránky přírody a člověka, stejně tak jako pálení kostelů a z toho vyplývající mediální viditelnost z této hudební scény udělaly známý prostor obývaný diskurzy a symboly, jež byly a jsou přítomné i u různých představitelů (především temných) esoterických alternativních religiozit, a esoteričtí aktéři tak mohli a mohou tento rezervoár symbolů a praktik využít k propagaci vlastních názorů jak uvnitř scény, tak vně ní. Tento hudební směr je v současnosti reflektován i v textech tradicionalistického a thelémitského slovenského autora Sebastiána Jahiče, jenž se pomalu ale jistě stává jedním z důležitých hlasů české a slovenské esoterické a magické scény. Cílem tohoto příspěvku je tak pokusit se shrnout hlavní body Jahičova myšlení o black metalu a zasadit black metal do širšího kontextu jeho duchovních a společenských názorů odmítajících současnou liberální společnost.
Lukáš Kaplan
(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
Aspekty východných náboženských tradícií v metalovej hudbe a subkultúre: Príklad Cult of Fire
Globálny charakter metalovej hudby dovoľuje prakticky všetkým svetovým kultúram prispievať do jej vývoja a vďaka tomu môžeme dnes metalovú hudbu považovať za jeden z najpestrejších hudobných žánrov po hudobnej ale aj tematickej stránke. Svoj odraz v nej zanechali aj náboženské tradície východnej Ázie, aj keď tieto prúdy nie sú v západnom svete až tak populárne. Prednáška sa venuje zmapovaniu týchto aspektov v metalovej hudbe a jej subkultúre. Predostrie pohľad na ich prenikanie do západnej kultúry, predovšetkým umenia a následné rozdelenie do kategórií podľa významnosti ich zapojenia na príkladoch niekoľkých kapiel. Na záver prebehne menšia analýza kapely Cult of Fire, ktorá je významným prispievateľom do tohto žánru v našich končinách.
PhDr. Ondřej Šefčík, Ph.D.
(Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)
Metal a ἐκκλησία
V příspěvku si ukážeme a analyzujeme několik (para)religiosních prvků, které nápadně odlišují metalovou komunitu od jiných hudebních fanouškovských hnutí, takže tvoří jistou formu ekklésie, komunitu spjatou jak navenek, tak dovnitř, které dodávají religiosní prvky nejen textové náměty, ale dokonce naopak často jsou ovlivněny stavem mysli komunity, takže se utváří vzájemně se posilující vazby, ba pocitu exklusivity. Ukážeme si příklady na metalovou kosmogonii i eschatologii, ba i soteriologii.
Mgr. Michal Puchovský
(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
Sláva bohom! Predkresťanské náboženstvo starých Slovanov v tvorbe Silent Stream of Godless Elegy
Cieľom konferenčného príspevku je predstaviť „pohanské“ prvky v tvorbe moravskej ethno-doommetalovej kapely Silent Stream Of Godless Elegy (SSOGE). Skupina pod vedením gitaristu Radka Hajdu patrí k pionierom spájania metalu a folklóru v českom prostredí. Primárne sa prednáška bude venovať textovej analýze motívov, ktoré môžeme v textoch “Silentov” asociovať s moderným pohanstvom. Príspevok sa bude pýtať, akým spôsobom sú dochované informácie o predkresťanskej viere Slovanov (re)interpretované v tvorbe SSOGE a ako sa tradičná doomová téma bezmocnosti prepojila s (novo)pohanskou estetikou. Konferenčný príspevok predstaví predbežné závery z jednej kapitoly dizertačnej práce prednášajúceho.
Mgr. Gabriela Stašová
(nezávislá badatelka)
Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře
Příspěvek Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře volně navazuje na diplomovou práci Sociologie metalové hudby: Metalový fanoušek v kontextu subkultury a vkusu, která se věnovala problematice posluchačů metalu a jejich postojům k subkultuře a hudbě samotné. Součástí diplomové práce byl kvantitativní i kvalitativní výzkum, který byl realizován přímo s posluchači metalové hudby, a následovala komparace výsledků. Nejzajímavější částí byla kvalitativní část výzkumu, která byla vyhodnocena metodou rámcové analýzy. Diplomová práce tedy propojovala stránku muzikologickou a sociologickou, přičemž její techniky a postupy byly konzultovány s pedagogy obou těchto kateder. Na nejzajímavějších výsledcích kvalitativního výzkumu bude také příspěvek postaven. Přestože má diplomová práce, reflektovala a nastínila mnohem více problémů a témat, která obestírají metalovou hudbu od jejích počátků, výzkum českého metalového posluchače se ukázal jako stěžejní cesta dalšího možného bádání.
Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D.
(Univerzita Karlova, Ústav světových dějin)
Hlavní přednáška konference: “Muzika jen pro lopaty?” Metal ve světle sociologie hudby
Ondřej Daniel vystudoval současné dějiny na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pracuje jako odborný asistent. V Centru pro studium populární kultury (CSPK) se věnuje tematice subkultur, nacionalismu a postsocialistické změny. Je autorem knih Bigbít nebo turbofolk: představy migrantů z bývalé Jugoslávie (2013) a Násilím proti „novému biedermeieru“ (2017). Spolu s kolegy z CSPK je spoluautorem knih Populární kultura v českém prostoru (2013), Listening to the Wind of Change (2016) a Kultura svépomocí (2016). Vedle toho je autorem více než 30 odborných studií v češtině, angličtině, francouzštině a polštině. V současnosti se zabývá problematikou vztahu třídy a hudby během postsocialismu.
Počátky metalu v dělnickém prostředí severní Anglie není třeba dlouze připomínat. Jeho popularita u bílého obyvatelstva deindustralizovaného amerického Rezavého pásu také ne. Je ale spojení metalu a dělnických povolání tak samozřejmé i v jiných geografických a historických kontextech? Příspěvek se zaměří především na sociologii metalu v postsocialistickém prostoru, komparaci umožní vhled do dalších (semi)periferií euroatlantického prostoru.
Diskuze s Hankou a Radkem Hajdovými ze skupiny Silent Stream of Godless Elegy
Jako speciální hosté do letošní závěrečné diskuze konference přijali pozvání Radek a Hana Hajdovi z folk/doom metalové skupiny Silent Stream of Godless Elegy. Skupina SSOGE byla založena již v roce 1995 v Hranicích na Moravě. Už krátce po svém vzniku se stala špičkou tuzemské doom metalové scény a vydala rovněž oceňovaná alba v podobě Iron (1996), Behind the Shadows (1998) a Themes (2000). Po začátku miléna začíná SSOGE originálním způsobem inkorporovat do své tvorby také slovanské, i konkrétněji moravské, folklórní prvky, což se projevuje jak v lyrické náplni, tak i v používání nástrojů jako cimbál, housle a violoncello. Spojení moravské tradiční folklórní hudby a doom/death metalu pak reprezentují alba Relic Dances (2004), Osamělí (2006), Návaz (2010) a Smutnice (2018).
V súčasnosti je študentom bakalárskeho stupňa na Ústave religionistiky. Medzi jeho odborné záujmy patria východné náboženské tradície (špecificky buddhizmus), moderná a hlavne metalová hudba a jej subkultúra. Zároveň je tiež členom viacerých rockových a metalových hudobných telies.
Konferenční příspěvky vztahující se k metalu:
Kaplan, L. (2020). Aspekty východných náboženských tradícií v metalovej hudbe a subkultúre: Príklad Cult of Fire. Metal made in Česko(a)Slovensko: IV. česká odborná konference o metalu, (online), 23. 9. 2020.
Vystudovala bakalářský obor na Fakultě sociálních studií Ostravské univerzity a magisterský dvouobor sociologie a muzikologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Během vysoké školy psala pro různá média, což určilo její další profesní cestu. Pracuje jako novinářka pro Moravskoslezský deník, v časopise Rock&Pop se zabývá především vlastními hudebními tématy, na webu Ostravan.cz se věnovala multižánrové hudební publicistice v rámci ostravského regionu. Zabývá se problematikou subkultur a snaží se hledat netradiční témata související s tvrdou hudbou. Ve volném čase se s ní můžete nejčastěji srazit na beskydských kopcích, ráda čte a mimo volnočasové psaní i maluje.
Konferenční
příspěvky vztahující se k metalu:
Stašová, G. (2020). Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře. Metal made in Česko(a)Slovensko: IV. Česká odborná konference o metalu, 23. 9. 2020.
Diplomová práce:
Stašová, G. (2017). Sociologie metalové hudby: Metalový posluchač v kontextu subkultury a vkusu. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra Muzikologie.
Metal se etabloval v
Československu už v době komunistického režimu a přes různá období rozmachu i
útlumu dnes tvoří jednu z nejvýznamnějších hudebních subkultur v Česku i na
Slovensku. Konference si klade za cíl diskutovat minulou i současnou českou a
slovenskou metalovou scénu. Příspěvky na konferenci se mohou věnovat například
těmto tématům: vývoj české a slovenské metalové scény, čelní představitelé,
infrastruktury, zaměření, problémy, vztah metalu k „mainstreamu“, společenská
percepce metalu, český/slovenský metal a radikalismus či extremismus. Zvlášť
vítány jsou příspěvky ohledně vztahu metalu k náboženství a
náboženství/spirituality v metalu (například satanismu či pohanství)
v českém a slovenském prostředí. Přijaty však mohou být i obecnější příspěvky,
které řeší například pojetí metalu jako náboženství či různé
teoreticko-metodologické otázky metal studies. Konference je pojata jako
multioborová. Přihlásit se tedy mohou účastníci napříč vědními obory (muzikologie, sociologie, antropologie aj.) s různými
teoretickými a metodologickými přístupy ke studiu metalu.
Jako klíčový řečník vystoupí se svojí přednáškou: “Muzika jen pro lopaty?” Metal ve světle sociologie hudby
Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. | Ústav světových dějin,
Univerzita Karlova
Ondřej
Daniel vystudoval současné dějiny na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy,
kde pracuje jako odborný asistent. V Centru pro studium populární kultury
(CSPK) se věnuje tematice subkultur, nacionalismu a postsocialistické změny. Je
autorem knih Bigbít nebo turbofolk: představy migrantů z bývalé Jugoslávie
(2013) a Násilím proti „novému biedermeieru“ (2017). Spolu s kolegy z CSPK je
spoluautorem knih Populární kultura v českém prostoru (2013), Listening to the
Wind of Change (2016) a Kultura svépomocí (2016). Vedle toho je autorem více
než 30 odborných studií v češtině, angličtině, francouzštině a polštině. V
současnosti se zabývá problematikou vztahu třídy a hudby během postsocialismu.
Vzhledem k současné situaci s COVID-19 bude konference uskutečněna ONLINE.
Registrovaní účastníci obdrží emailem odkaz, prostřednictvím kterého se
na konferenci budou moct připojit.
Místo:
ONLINE: přes aplikaci ZOOM
Datum:
Konference se uskuteční 23. 9. 2020.
Registrace:
Vlastní příspěvek můžete do 15. 9. 2020
registrovat zde:
Konference byla pořádána na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
O konferenci:
Tématem konference je propojení metalu, okultury a umění. Metal jakožto specifický hudební styl a subkultura byl vždy inspirován okultními prvky, které hojně používá jak ve své lyrice, tak estetice. Díky používání okultních prvků, které jsou někdy okolní společností vnímány jako kontroverzní, pak vzbuzuje i veřejnou reakci a společenské diskuze po celém světě. Metal lze díky své transgresivitě zároveň vnímat i jako kontroverzní umění, které v rámci svého uměleckém vyjádření jde někdy až na hranici „akceptovatelného“. Konference se bude zejména soustředit (i když ne výhradně) na 1) okultní vlivy, které lze v rámci metalové hudby sledovat, 2) na to, jak jsou zde okultní prvky umělecky uchopovány, intepretovány a transformovány, 3) i na to, jakou jejich používání budí společenskou reakci.
V pořadí již 3. českou odbornou konferenci věnovanou metalu pořádá Ústav religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Organizačně se na ní rovněž podílí členové nově vzniklého sdružení badatelů, kteří se programově věnují akademickému studiu metalu, Czech Metal Studies.
9:45–10:15Umění pěsti v tváři Boží: Interpretace antikřesťanského diskurzu v black metalu – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. (AV ČR, Sociologický ústav / FF MU, Ústav religionistiky)
10:15–10:45 Transgrese, recese, nacionalismus a black metal: Případová studie kapely Peste Noire – Bc. Jan Král (FF MU, Ústav religionistiky)
10:45–11:00 Přestávka
11:00–11:30 Metalový svätec Rob Halford: Prečo máme potrebu zbožšťovať našich obľúbených muzikantov? – Mgr. Michal Puchovský (FF MU, Ústav religionistiky)
11:30–12:00 Metal ještě brutálnější: Fenomén animovaných kapel – Bc. Daniela Vašková (FF MU, Ústav religionistiky)
12:00–13:15 Obědová pauza
13:15–13:45 Válečnický étos v metalové hudbě – Mgr. Michal Hlavica (AV ČR, Archeologický ústav)
13:45–14:15 Odvrátená strana krásy: estetika smrti vo vizuálnom prejave Treha Sektori – Ing. Mgr. et Mgr. Andrej Kapcár (FF MU, Ústav religionistiky)
14:15–14:30 Přestávka
14:30–15:00 „Romersk Katolsk svartmetall“: Reverorum ib Malacht a římský katolicismus mezi transgresivním subkulturním kapitálem a esoterickou exotickou jinakostí – Matouš Mokrý (FF UK, Ústav filosofie a religionistiky)
15:00–15:30 Myrkur: Případ fanouškovského konzervatismu v black metalu – Mgr. Jiří Lukl (FF MU, Katedra anglistiky a amerikanistiky)
15:30–15:45 Přestávka
15:45–16:00 Prezentace časopisu Spark
16:00–16:45 Přednáška speciálního hosta: „Okultní“ vlivy v hudební a vizuální tvorbě Master’s Hammer 1987-2019: Reflexivně-retrospektivní pohled – František Štorm
16:45–17:30 Diskuze s Františkem
Štormem
17:30–17:45 Ukončení konference
18:00–??:?? Neformální
posezení v Limbu
Abstrakty příspěvků
Hlavica, Michal
(Akademie věd ČR, Archeologický ústav)
Válečnický étos v metalové hudbě
Příspěvek se pokusí nastínit možný alternativní
(interdisciplinární) pohled na některé dominantní projevy metalové subkultury
prostřednictvím komparace s některými raně středověkými společnostmi
(vikingové, Slované), tj. společnostmi na něž se některé metalové podžánry
přímo odkazují. Prostřednictvím hledání paralel mezi těmito společnostmi a
dnešní dobou se pokouší zodpovědět otázku, proč je jedním z výrazných projevů
metalové subkultury válečnický étos, ať již v projevech hmotných (dresscode,
vizuální styl), tak nehmotných (lyrika, folklór). Pokouší se také ilustrovat
možný přínos interdisciplinárního bádání a přínos kulturně antropologického
bádání pro studium metalové subkultury a vice versa.
Kapcár, Andrej
(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
Odvrátená strana krásy: estetika smrti vo vizuálnom
prejave Treha Sektori
Projekt Treha Sektori je na dark ambientnej scéne
medzičasom už etablovaným pojmom. Kritikmi vysoko hodnotená kombinácia
experimentálnych zvukov a vizuálneho prejavu poskytuje ideálnu živnú pôdu na
zamyslenie sa nad estetickým vnímaním dichotómie krásy a ohavnosti. Kým krásou
sa z estetického hľadiska zaoberala široká škála bádateľov, od antických až po
novodobých filozofov, ohavnosť stála vždy na okraji vedeckého záujmu. Tento
príspevok v krátkosti na príklade Treha Sektori predstaví základné problémy s
ktorými sa výskum stretáva, ako aj umelcovu interpretáciu významu vizuálnej
stránky v jeho tvorbe.
Král, Jan
(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
Transgrese, recese, nacionalismus a black metal:
Případová studie kapely Peste Noire
Od dob největších kontroverzí v 90. letech se stal
satanismus vesměs tolerovanou součástí extrémně metalové image a kultury,
podobně jako další témata, mezi něž patří misantropie, sexuální perverze či
násilí. Black metal, často chápán jako nejextrémnější metalový žánr, však stále
dokáže vzbudit značné kontroverze. Tzv. National Socialistic Black Metal (NSBM)
je pak nezřídka pokládán za příliš transgresivní i v rámci metalové subkultury.
Dokladem je rušení koncertů či bojkot podpory kapel, u kterých je třeba jen
podezření z napojení na NSBM scénu. Tento příspěvek je případovou studií
zaměřující se na francouzskou kapelu Peste Noire. Ta od své první demo nahrávky
nazvané „Aryan Supremacy“ svéráznou kombinací transgrese, recese a provokace
nechává své fanoušky i odpůrce na pochybách, zda jde o NSBM či nikoliv. Budou
sledovány jednak narativy, kterými je prováděna apologie kapely, jednak ty,
kterými je kapela démonizována. To bude doplněno analýzou rozhovorů s
frontmanem kapely.
Lukl, Jiří
(Masarykova univerzita, Katedra anglistiky a
amerikanistiky)
Myrkur: případ fanouškovského konzervatismu v black
metalu?
Sólový projekt Myrkur vyvolával od svého vzniku (a
vlastně i před ním) spoustu otázek. Skutečnou kontroverzi pak mezi fanoušky
tradičního black metalu spustilo zjištění, že za projektem stojí Amalie Bruun,
která do té doby byla známá spíše jako performerka v indie-pop žánru. Odpor,
který by se jinak nejspíš omezil na hudební produkci, se přenesl i na
interpretku samotnou, která tak čelila a čelí různým slovním útokům, jež ve
svém extrému měly podobu vyhrůžek smrtí. Následkem toho se kolem celého
projektu vytvořil specifický diskurz, na jehož extrémních pólech na jedné
straně stojí vyznavači black metalového konzervatismu, tvrdící, že podobný
projekt nemá v této extrémní hudební formě svoje místo a derogativně jej
označují jako “hipster black metal”, na druhé straně pak ti, pro něž
Myrkur znamená odvážné vystoupení ze zavedených pořádků black metalové hudby.
Cílem tohoto příspěvku není rozhodnout, který
pohled je platnější, ani jakkoli hodnotit hudební produkci Amalie Bruun. Spíše
se jedná o pokus diskurz kolem Myrkur zmapovat a vystopovat možné tendence v
rétorice black metalových fanoušků, které mohou mít omezenou platnost vis-á-vis
Myrkur, které ale také mohou být obecnějšího charakteru.
Mokrý, Matouš
(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a
religionistiky)
„Romersk Katolsk svartmetall“: Reverorum ib Malacht
a římský katolicismus mezi transgresivním subkulturním kapitálem a esoterickou
exotickou jinakostí
Přestože odpor vůči křesťanství (především vůči
jeho institucionálním variantám) je široce sdíleným étosem celé extrémní
metalové scény, black metal antikřesťanství a povýšil na jeden z centrálních
prvků své identity, jenž přetrvává i v tzv. „rituálním black metalu,“
specifickém subžánru charakteristickém systematickým využíváním esoterických
prvků, aktivní účastí na esoterické scéně a pojímáním hudby coby jisté formy
duchovní praxe. Na scéně rituálního black metalu však dnes překvapivě působí i
Karl Emil Lundin a Karl Axel Mikael Ignatius Mårtensson, kteří v letech
2008–2009 konvertovali k římskému katolicismu a kteří ve svém hudebním projektu
Reverorum ib Malacht vyjadřují katolické myšlenky. Jak bude v příspěvku
ukázáno, nepravděpodobný úspěch projektu na scéně spočívá v tom, že Reverorum
ib Malacht dokázal katolicismus prezentovat jako exotickou a tajemnou duchovní
tradici (potenciálně atraktivní pro okultisty) a proměnit ho ve zdroj
transgresivního subkulturního kapitálu.
Puchovský, Michal
(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
Metalový svätec Rob Halford: Prečo máme potrebu
zbožšťovať našich obľúbených muzikantov?
Konferenčný príspevok prispeje do debaty o podobách
vzťahu medzi náboženstvom (presnejšieho náboženským slovníkom) a populárnou
hudbou (konkrétne heavy metalom). Autor si všíma v metalovej komunite jav,
ktorý môžeme pracovne označiť ako premenu významných hudobníkov na predmety
kultu fanúšikov hudby. Prednáška sa zameria na osobu speváka kapely Judas
Priest Roba Halforda, ktorý začiatkom osemdesiatych rokov dostal od fanúšikov
prezývku „Metalový Boh“. Prečo sa práve on stal tou osobou, na ktorú sa upli
mnohí hudobní nadšenci ako na druh moderného božstva? Odpovede na túto otázku
naznačí najprv zameranie sa na socioekonomické korene metalu a analýza spôsobu
reprodukcie heavy metalového žánru. Ďalej budú predstavené body, ktoré podľa
autora príspevku urobili z Halforda vzor a prečo sa zo vzoru môže za určitých
podmienok stať osoba s posvätnými kvalitami, ktoré prekračujú pôvodné umelecké
ciele metalových hudobníkov. V závere prednášky budú predstavené ďalšie možné
smery bádania v oblasti sociologického štúdia metalu ako chápaného ako jednu z
možných náhrad náboženstva v modernej spoločnosti.
Štorm, František
(Speciální host)
„Okultní“ vlivy v hudební a vizuální tvorbě
Master’s Hammer 1987-2019: Reflexivně-retrospektivní pohled
Příspěvek se bude věnovat retrospektivnímu pohledu
na tvorbu skupiny Master’s Hammer od jejích počátků v roce 1987 až do
současnosti. Bude se konkrétně zaměřovat na “okultní” tematiku v
rámci hudební i vizuální tvorby Master’s Hammer a na jednotlivé zdroje, vlivy a
inspirace, které se do tvorby skupiny promítaly a promítají.
Vašková, Daniela
(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
Během posledních pár let se na scéně objevily dvě
animované metalové skupiny – Dethklok a Belzebubs, které zažily nebo stále
zažívají úspěch a svými fanoušky jsou mnohdy brány jako skutečné. Díky svému
komiksovému či seriálovému původu začaly pronikat také na pole „mainstreamu“.
Na této přednášce prodiskutuji, jakým způsobem jsou skupiny zpodobňovány, jak
nakládají s transgresivními prvky, jaký obraz o metalové subkultuře šíří a
také, jak je přijímán. Zaměřím se především na body, které obě skupiny spojují
– mnohdy až nezřízenou brutalitu a parodické prvky, které vzbuzují rozdílné
názory mezi metalovými fanoušky i většinovou společností.
Vrzal, Miroslav
(Akademie věd ČR, Sociologický ústav / Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky)
Umění pěsti v tváři boží: Interpretace antikřesťanského diskurzu v black
metalu
Metal
je součástí tzv. temné okultury, která explicitně používá témata smrti, zla a
koncepty západní démonologie, což je někdy navázáno i na různá explicitní
protikřesťanská vyjádření. To je nejvíce patrné zejména v black metalu, který
antikřesťasnkou rétorikou příliš nešetří. Příspěvek se bude věnovat podobám
antikřesťanského diskurzu právě v black metalu, přičemž se jej bude snažit
interpretovat jakožto 1) šokovou hodnotu blackmetalu související s jeho
transgresivitou 2) projev antikřesťanské (či protináboženské) ideologie 3)
kontrakulturní a protispolečenské vyjádření.
Defining ‘Australian metal’ is a challenge for scene members and researchers alike. Australian metal has long been situated in a complex relationship between local and global trends, where the geographic distance between Australia and metal music’s seemingly traditional centres in the United States and United Kingdom have meant that metal in Australia has been isolated from international scenes. While numerous metal scenes exist throughout the country, ‘Australian metal’ itself, as a style, as a sound, and as a signifier, is a term which cannot be easily defined. This book considers the multiple ways in which ‘Australianness’ has been experienced, imagined, and contested throughout historical periods, within particular subgenres, and across localised metal scenes. In doing so, the collection not only explores what can be meant by Australian metal, but what can be meant by ‘Australian’ more generally. With chapters from researchers and practitioners across Australia, each chapter maps the distinct ways in which ‘Australianness’ has been grappled with in the identities, scenes, and cultures of heavy metal in the country. Authors address the question of whether there is anything particularly ‘Australian’ about Australian metal music, finding that often the ‘Australianness’ of Australian metal is articulated through wider, mythologised archetypes of national identity. However, this collection also reveals how Australianness can manifest in metal in ways that can challenge stereotypical imaginings of national identity, and assert new modes of being metal ‘downungerground’.
Metal music has long nurtured an obsession with visions of the Middle Ages, with countless album covers and lyric sheets populated by Vikings, knights, wizards, and castles. Medievalism and Metal Music Studies: Throwing down the Gauntlet addresses this fascination with all things medieval, exploring how metal musicians and fans find inspiration both in authentically medieval materials and neomedievalist depictions of the period in literature, cinema, and other media. Within metal music, the medieval takes on multiple, and even contradictory meanings, becoming at once a cipher of difference and grotesque alterity while simultaneously being imagined as a simpler, more authentic time, as opposed to the complexities and stresses of modernity. In this fashion, the medieval period becomes both a source for artistic creativity and a vector for countercultural social and political critique. The contributors in this book hail from a wide range of fields including medieval history, music performance, musicology, media studies, and literature, and computer linguistics, bringing a variety of critical perspectives to bear on the topic. Engaging in analyses of cover art, liner notes, lyrics, and musical style, the contributors investigate issues of research methodologies, crucial concerns over identity and nationalism, and the recontextualisation of historical materials, all aimed at critically examining how and why medievalism has permeated heavy metal music and culture. Hearken to our tales!
Konference byla pořádána na
Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Anotace:
Metal je hudebním stylem,
který ve velké míře pracuje s různými náboženskými (zejména okultními) náměty,
což by nemělo unikat ani religionistické pozornosti. Konferenční příspěvky se
budou zaměřovat na analýzu používání těchto prvků u jednotlivých metalových
skupin, přičemž budou také diskutovat různé náboženské/spirituální orientace v
rámci této již zhruba 50 let existující subkultuře. Další oblastí je pak vztah
metalu a většinové společnosti se zaměřením na kontroverze a protireakce, které
metal vyvolává. Konference je pořádaná na závěr kurzu „Religiózní aspekty v metalové
hudbě a subkultuře” a zúčastní se jí studenti bakalářského, magisterského i
doktorského studia.
8.00 – 8.15 – Zahájení konference a úvodní slovo – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal (FF MU, Ústav religionistiky)
8.15 – 9.00 – Úvodní přednáška: Metal a akademické studium náboženství aneb proč by se religionistika měla o metal zajímat – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal (FF MU, Ústav religionistiky)
9.00 – 9.20 – Occult-rocková skupina Coven jako předchůdce metalu – Simona Šeredová (FF MU, Ústav religionistiky)
9.20 – 9.40 – Konštrukcia identity metalového Boha: Prípadová štúdia kapely Steel Panther – Bc.Michal Puchovský(FF MU, Ústav religionistiky)
9.40 – 10.00 – Přestávka
10.00 – 10.20 – Srovnání současného mediálního obrazu metalu s mediální percepcí metalu na sklonku komunistické éry na základě sémiotické analýzy dvou vybraných článků – Adéla Petřeková(FF MU, Ústav religionistiky / FSS MU, Katedra mediálních studií a žurnalistiky
10.20 – 10.40 – Raný norský black metal a jeho ideologie: Satanismus z perspektivy účastníků druhé vlny black metalu – Mgr.Petra Lantorová (FF MU, Ústav jazykovědy a baltistiky)
13.20 – 13.40 – Orphaned Land: Metalovou hudbou ke smiřování náboženství – Jan Král (FF MU, Ústav religionistiky)
13.40 – 14.00 – Přestávka
14.00 – 14.40 – Ortodoxní black metal: Od hororu k teistickému satanismu – Keyspeaker II: Mgr. František Novotný (FF MU, Ústav religionistiky)
14.40 – 15.00 – Prvky pohanství v tvorbě folk metalové skupiny Eluveitie – Václav Ketman(FF MU, Ústav religionistiky)
15.00 – 15.20 – Vztah Varga Vikernese k pohanství a jeho percepce u českých pohanů – Bc. Jan Merička (FSS MU, Katedra politologie)
15.20 – 16.00 – Přestávka
16.00 – 16.40 – Kontrakulturní tvorba Thursatrú: Black metal coby model tvorby náboženské identity v chaos-gnosticismu – Keyspeaker III: Matouš Mokrý (FF UK, Ústav filosofie a religionistiky)
16.40 – 17.40 – Panelová diskuze se zástupci pagan/folk metalové skupiny Žrec a zástupcem časopisu Spark
17.40 – 18.00 – Závěrečná diskuze a závěrečné slovo – (moderuje: Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal)
18.00 – ??.?? Společné neformální posezení: Black Diamond
Abstrakty příspěvků:
Ketman,
Václav
(Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky)
Prvky
pohanství v tvorbě folk metalové skupiny Eluveitie
Folk metal je dnes již nedílnou součástí novopohanského
milieu a hraje také důležitou roli při utváření novopohanských identit. Tento
příspěvek si klade za cíl blíže prostudovat prvky pohanství používané v tvorbě
jedné z nejznámějších folk metalových kapel, švýcarské Eluveitie. K tomu pak
poslouží analýza textů písní, sebeprezentace skupiny na živých vystoupeních a
ve videoklipech a v neposlední řadě také analýza rozhovorů s členy kapely se
zaměřením na jejich osobní vztah k pohanství.
Král, Jan
(Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky)
Orphaned
Land: Metalovou hudbou ke smiřování náboženství
Tento příspěvek se bude zabývat izraelskou oriental
metalovou kapelou Orphaned Land. Její texty se zabývají tématy především
abrahámovských náboženství, často jsou psány v hebrejštině či arabštině.
V kontrastu s obecným povědomím o metalové hudbě se Orphaned Land
nesnaží vymezit proti náboženství, ale naopak se, především na posledním albu All is One, objevují snahy usmířit
vyznavače jednotlivých náboženství. Tyto snahy kapely budou v případové
studii zkoumány na základě dostupných rozhovorů s členy kapely, dokumentů
o kapele, a kapelou užívané symboliky.
Lantorová,
Petra
(Masarykova
univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)
Raný
norský black metal a jeho ideologie: Satanismus z perspektivy účastníků druhé
vlny black metalu
Příspěvek se bude zabývat norským black metalem
devadesátých let se zaměřením na to, jak jeho představitelé vnímali satanismus
a satanistické vyjádření, s nímž tato scéna často operovala. V příspěvku
nejprve představím charakter tématiky, jež se objevuje v hudebních textech
předních uskupení, poté se budu blíže věnovat osobním filozofiím vybraných
představitelů scény (Gaahl, Euronymous a Grutle Kjellson). Budu se zajímat o
to, jakou ideologii ve vztahu k metalu vybraní hudebníci prezentují, případně
co pro ně satanismus představuje. Prostřednictvím analýzy výpovědí vybraných
postav budou ukázány různé interpretace spojené se satanismem, čímž si
přiblížíme, co se v druhé vlně norského black metalu pod nálepkou „satanismus“
ukrývá.
Merička,
Jan
(Masarykova
univerzita, Katedra politologie)
Vztah
Varga Vikernese k pohanství a jeho percepce u českých pohanů
Ve svém příspěvku se zaměřím na osobu Varga Vikernese
známého zejména v black metalovém a v pohanském prostředí. Hlavním
cílem příspěvku bude popsat světonázor a interpretaci pohanství Varga
Vikernese. Příspěvek se bude zabývat také percepcí Vikernese v českém
pohanském prostředí a srovnáním jeho interpretace pohanství s názory
českých pohanů sdružujících se okolo Pohanské federace, České pohanské
společnosti, Pohanského kruhu apod.
Mokrý, Matouš (Keyspeaker III)
(Univerzita
Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)
Kontrakulturní
tvorba Thursatrú: Black metal coby model tvorby náboženské identity v
chaos-gnosticismu
Tento příspěvek se věnuje problematice esoterického
proudu Thursatrú. Thursatrú spadá pod širší esoterický proud
chaos-gnosticismus, který představuje syntézu gnosticismu, rozličných učení
Left-Hand Path a satanismu. Thursatrú aplikuje myšlenky chaos-gnosticismu do
germánského pohanství. Příspěvek popisuje tvorbu Thursatrú skrze jeho
delimitaci od většinové společnosti, satanismu, Left-Hand Path a Ásatrú na
příkladu vyjadřování blackmetalových hudebníků, kteří tvoří jádro Thursatrú.
Vyznavači Thursatrú se v souladu s gnostickým dualismem proti všem výše
zmíněným pojmům staví velmi odmítavě, zatímco se sami považují za povýšené nad
okolní společnost. V rámci procesu delimitace vyznavači přijímají blackmetalový
koncept tvorby identity založený na transgresi, čímž se snaží najít si svou
vlastní pevně danou pozici v moderním pluralitním a relativistickém světě.
Příspěvek též zasazuje Thursatrú do širšího kontextu vývoje Left-Hand Path a
black metalu.
Novotný, František (Keyspeaker II)
(Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky)
Ortodoxní black metal: Od
hororu k teistickému satanismu
Příspěvek představí fenomén takzvaného ortodoxního black
metalu jako pokračování trendu „zvážňování“ témat textů a vizuální prezentace
black metalových skupin. Jako ortodoxní black metal je obvykle označována odnož
black metalové hudby, která prostřednictvím svých textů a vizuální prezentace
tematizuje teistická pojetí satanismu. Za průkopníky ortodoxního black metalu
bývá označován francouzský projekt Deathspell Omega, švédská skupina Malign,
skupiny navázané na proudy tzv. chaos-gnosticismu (pojem je obvykle používán
synonymně s termínem antikosmický satanismus), z nichž patrně nejslavnější
byli švédští Dissection, nebo tematicky často spřízněné skupiny tzv. rituálního
black metalu (např. Ofermod). V příspěvku bude představena teze, že tato
v současnosti relativně hojně zastoupená odnož black metalu plynule
navazuje na trend přeměny především black metalu, ale i metalu obecně, ze
zábavného žánru, který sám sebe „nebere vážně“, v žánr s ambicí
vyjádřit ideje představované jako vážně míněné a vážně prožívané. Stopy tohoto
vývoje budou hledány u skandinávské scény počátku 90. let, jako byla norská
skupina Emperor, která se velmi brzy začala ve svých textech soustředit na
oslavu ničivých sil přírody, ztotožňovaných se Satanem jako skutečnou duchovní
bytostí. Příspěvek zároveň poukáže na skutečnost, že přes veškeré zvážnění
svého poselství si ortodoxní black metal dál drží velké množství výrazových
prostředků, navázaných na počátky black metalu coby hudební hororové show o
pekle a Satanovi.
Petřeková,
Adéla
(Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky / Katedra mediálních studií a žurnalistiky)
Srovnání
současného mediálního obrazu metalu s mediální percepcí metalu na sklonku
komunistické éry na základě sémiotické analýzy dvou vybraných článků
Příspěvek se bude zabývat sémiotickou analýzou dvou
článků z českých, respektive československých masových médií s tématem metalu.
První článek bude zpráva z Rudého práva z roku 1988 „Kult smrti a násilí“, na
kterém ukážu kontrasty ideologií. Druhý článek je zpráva o zrušení koncertu v
rámci HellTour ve Valašských Kloboukách z roku 2016. Na základě sémiotické
analýzy se pak příspěvek bude snažit postihnout rozdíly v utvářením mediálního
(a tím i veřejného) obrazu metalu na sklonku komunistické éry a v současnosti
na území České republiky (Československa).
Puchovský,
Michal
(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
Konštrukcia identity metalového Boha: Prípadová štúdia kapely Steel Panther
Ako správne upozorňuje
sociologička Deena Weinstein (2009), v prípade vzniku imidžu a konceptu
metalových „bohov“ ide o druh reprodukcie metalového žánru. Jednotlivci,
ktorí sa stanú metalovými bohmi inšpirujú svojou virtuozitou, vizuálnou
dokonalosťou, popularitou a hedonistickým životným štýlom Weinsteinovej
sociologické vysvetlenie vzniku kultu metalových hudobníkov je platné
predovšetkým pre 80. roky minulého storočia, keď zažívala metalová hudba vrchol
svojej popularity v širokých ľudových vrstvách. Vo svojom konferenčnom
príspevku sa zameriam na analýzu konštrukcie identity metalového Boha na
príklade kapely Steel Panther. V súčasnosti asi jedna
z najpopulárnejších amerických glam metalových kapiel zobrala ingrediencie
tvoriace imidž klasického metalového Boha z 80. rokov a preexponovala
ich pre potreby 21.storočia. Analýzy hudby, textov, koncertov a rozhovor
s členmi kapely Steel Panther vývoj konceptu „metalového Boha“, kam sa
posunul v 21. storočí a naznačiť možné odpovede na otázku neklesajúcej
podpory „klasických“ metalových kapiel a zdanlivo „slabý“ kult súčasných
metalových kapiel, ktoré vznikli v 21. storočí z perspektívy súčasnej
sociológie.
Řezníček,
Dan (Keyspeaker I)
(Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky)
Impaled
Northern Moonforest: Konstrukce parodické blackmetalové identity
Americké parodické duo Impaled Northern Moonforest
sestávající z členů grindcoreové kapely Anal Cunt v roce 1997 vydalo krátké
demo, které sebe samo prezentovalo jako nejautentičtější norský black metal
všech dob. Za využití neumětelsky surových artworků, lo-fi zvuku akustické
kytary, stehenních perkusí, absurdně dlouhých názvů skladeb a satanistických či
temně okulturních témat jejich nahrávka představuje ojedinělý způsob vytváření
subkulturní identity na poli extrémního metalu. Studie pomocí analýzy názvů
skladeb ukazuje, že Impaled Northern Moonforest blackmetalovou identitu tvořili
v rámci reaktivního, paradigmaticky konformního satanismu, který se odvozuje
zejména od pop-kulturního, paniku vyvolávajícího mediálního obrazu, a jehož
prostřednictvím kondenzovali množství pro black metal typických témat do velmi
malého prostoru. Parodické zvýraznění satanistických a blackmetalových témat
tedy dalo možnost sledovat specifický způsob vnímání druhé vlny norského black
metalu hudebníky, kteří k tomuto stylu přistupovali z pozice odlišného
subkulturního kapitálu na poli extrémního metalu.
Paralely se soudním procesem horrorcorového
rapera Řezníka a protimetalových soudních procesů
Ve svém příspěvku bych se
ráda zabývala soudním procesem horrorcorového rapera Řezníka se zaměřením na
podobnost soudních procesů s metalovými skupinami, které probíhaly zejména
v USA na konci 20. století. V roce 2011 byl Řezník souzen kvůli svému
videoklipu „Konečný řešení“, kde byl obviněn z šíření nenávisti vůči
skupině obyvatel. Soudem byl však osvobozen a jako reakci k procesu vydal
videoklip s písní „Soudní proces“. Ráda
bych popsala kontroverze, které jeho hudba a projev vytváří a to, jaké byly
proti Řezníkovi vznášeny argumenty a obvinění. Následně je pak srovnám
s argumenty proti vybraným metalovým skupinám. Zaměřím se také na různé
formy transgresivity v Řezníkově tvorbě, pomocí nichž tento raper
překračuje společenské normy, a v tomto ohledu ukáži rovněž paralely mezi
uměleckým vyjádřením Řezníka a tvorbou některých metalových skupin.
Šeredová, Simona
(Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky)
Occult-rocková skupina Coven jako předchůdce
metalu
Ve svém příspěvku se budu
věnovat americké occult-rockové skupině Coven působící od konce 60. let 20.
století. Zaměřím se na analýzu okultních prvků a spirituálního pozadí, s kterým
tato skupina operuje. Na začátku představím členy této skupiny a zmíním pár
informací o formování skupiny a její historii. Poté rozeberu všechna alba,
které skupina nahrála, zaměřím se na její texty, vizuální a hudební prezentaci
a také na rozhovory se členy skupiny. Dále také na to, jak skupina byla vnímána
v tehdejší společnosti, ve které rezonovalo hnutí hippies, a jaký tehdy
vzbuzovala ohlas. Následně se přesunu k tématu okultistických prvků, které
skupina ve své tvorbě často používá, a na to a jak používání těchto prvků ve
své tvorbě vnímá samotná skupina. Skupinu Coven se pak vzhledem k používání
okultního diskurzu budu snažit ukázat jako předchůdce metalu, který se na
přelomu 60. a 70. let začal formovat.
Vašková,
Daniela
(Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky)
Ghost:
Klíč k modernímu satanskému metalu
Rozhodla jsem se zpracovat případovou studii na kapelu,
která hlavně na americkém kontinentu vzbuzuje kontroverze ještě dnes, ačkoliv
by se mohlo zdát, že takovéto obavy a vlny nevole jsou součástí spíše minulého
století. Jedná se o švédskou kapelu Ghost jejíž frontman vystupuje jako postava
antipapeže doprovázen Bezejmennými ghúly a zpívající ke slávě Satana. Kolem
maskované kapely koluje spousta zvěstí a tajemství z části vytvořené kapelou
samotnou, z části fanoušky. Kapela vytvořila celou mytologii, kterou prezentuje
jak během koncertů, tak také skrze média. Skupina zažívá v posledních letech
nebývalý úspěch a je zajímavé, jakou vytvořila mezi svými fanoušky
plnohodnotnou a samostatně žijící základnu. V této práci se podrobně zaměřím na
to, jakým způsobem kapela, jejíž koncerty jsou fanoušky nazývány „rituály“,
používá satanismus zevně – ve své tvorbě a v image, a zároveň, jak kapela vnímá
satanismus vnitřně – jejich vlastní perspektiva a možná spirituální rovina.
Vrzal,
Miroslav (Úvodní přednáška)
(Masarykova
univerzita, Ústav religionistiky)
Metal
a akademické studium náboženství aneb proč by se religionistika měla o metal
zajímat
Jednoduchou
odpovědí na otázku v titulu příspěvku je, že jde o hudební styl, který
explicitně pracuje s různými náboženskými náměty, a to v takové míře, s jakou
se u jiných subkulturních hudebních stylů nesetkáme. Odpověď však může mít i
poněkud širší rozměr a tím je například zájem o studium podob a role
náboženství/spiritualit v pozdněmoderní západní kultuře. Jak poukazuje Christopher
Partridge, v současnosti totiž dochází k velmi úzkému propojení populární hudby
a tzv. okultury. Populární kultura přímo ovlivňuje okulturu a naopak. Abychom
současné kultuře lépe porozuměli je pak potřeba studovat nejen
náboženská/spirituální témata v masové populární kultuře, ale například i
marginální proudy extrémního metalu, které díky vysoké míře transgresivity
atakují či přímo překračují společenské normy a hranice. Metal byl již od svého
vzniku založen na kontroverzi. K tomu sloužily i různé religiózní aspekty –
zejména pak okultní prvky, které tvoří již od počátků výraznou součást jeho
identity. Religiózní aspekty v metalové hudbě a subkultuře pak utváří
mnohovrstevnatý jev, kdy jsou na jedné straně používány jako forma určité
zábavy, na druhé straně můžeme zejména v poslední době hovořit přímo o
„znáboženštění“ části metalové scény, která náboženský/spirituální obsah bere
velmi vážně, a dokonce někdy považuje metalovou hudbu za spirituální praxi.
Zkoumání religiózních aspektů metalu se tak bude příspěvek snažit ukázat jako
zajímavé výzkumné pole pro současnou religionistiku. V tomto ohledu bude také
reflektovat proud akademického studia metalu (tzv. metal studies), který se
objevuje zejména v posledních 10 letech.
