V. česká odborná konference o metalu: Scény, gender, identity

V. česká odborná konference o metalu: Gender, scény, identity

8. 9. 2021, Brno, Filozofická fakulta, Masarykova univerzita

Konference byla pořádána v rámci Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ve spolupráci s Czech Metal Studies.

O konferenci

Metal se za více jak 50 let své existence rozrostl do značného množství různorodých stylů, okolo kterých se v širokém globálním poli metalové kultury formují jednotlivé metalové scény. V rámci dílčích scén se zároveň utvářejí rozmanité identity, které akcentují určité (někdy i protichůdné) typy světonázorů, hodnot, politické orientace či formy náboženství/spirituality, jak to lze dobře pozorovat například v pagan metalu, black metalu či white metalu. Metal, stejně jako jiné hudební subkultury, je také prostorem, kde se tvoří a reprodukují genderové diferenciace spojené s konstrukcí maskulinity a feminity.

Právě na téma scén, identit a genderu je zaměřená v pořadí již 5. česká odborná konference o metalu. Ta se, ne však výhradně, bude zabývat otázkami spojenými s tím, jakým způsobem se formují jednotlivé metalové scény, co je charakterizuje a co je odlišuje od ostatních metalových scén, ale třeba i to, jakým způsobem se dílčí metalové scény propojují s jinými hudebními žánry. S tím souvisí rovněž zaměření konference na otázky spojené s konstrukcí identit v rámci parciálních metalových scén, přičemž je preferováno zejména téma náboženských/spirituálních identit a identitotvorných náboženských/spirituálních obsahů v jednotlivých scénách, což je zároveň možné ilustrovat i na příkladech konkrétních metalových skupin. V neposlední řadě se konference rovněž chce ptát po otázkách spojených s tématem genderu v metalu, respektive jakou roli zde hrají muži a jakou ženy (případně jiné genderové identity), jakým způsobem zde dochází jak ke konstrukci maskulinity, tak i feminity, a zároveň proč vlastně muži na jedné straně, a ženy na druhé straně, poslouchají právě metal a účastní se metalové kultury. Přijaty však mohou být i obecnější příspěvky věnující se teoreticko-metodologickým otázkám metal studies.

Konference je tradičně pojata jako multioborová. Přihlásit se tedy mohou účastníci napříč vědními obory (sociologie, antropologie, muzikologie, politologie, religionistika, aj.) s různými teoretickými a metodologickými přístupy ke studiu metalu.

Oficiální web

FB událost

Foto




Další fotografie z konference můžete nalézt na:

Fotoalbum

Program konference

  • 9.00-9.15 Otevření místnosti konference
  • 9.15-9.30 Zahájení konference
  • 9.30-10.00 České metal studies: Přehled, výzvy, perspektivy II Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 10.00-11.00 Hlavní přednáška: Čarodějky a mužská bratrstva: Genderové aspekty subkulturPhDr. Marta Kolářová, Ph.D. (Akademie věd ČR, Sociologický ústav)
  • 11.00-11.15 Přestávka
  • 11.15-11.45 Za vším hledej muže? Motivační zdroje poslechu metalu u ženského publika – Mgr. Gabriela Stašová (nezávislá badatelka)
  • 11.45-12.15 “Ta muzika musí mít koule!”: Performance maskulinity v českém brutal death metalu – Mgr. Anna Marie Hradecká (nezávislá badatelka)
  • 12.15-13.45 Oběd
  • 13.45-14.30 Prostor pro neformální diskuzi účastníků konference na dvoře FF MU
  • 14.30-15.00 Problematika životního prostředí v textech metalových hudebníků a hudebníků v žánrech příbuzných metalu – Bc. Lucie Šulcová (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 15.00-15.30 Stávání se tíhou: Diference intenzit a metalová hudba Bc. Vojtěch Volák (Univerzita Karlova, Katedra elektronické kultury a sémiotiky)
  • 15.30-15.45 Přestávka
  • 15.45-16.15 Jsou emaři ve skutečnosti metalisté? Ke vztahu subkulturní identity a hudebních preferencí – Mgr. Martin Heřmanský, Ph.D. (Univerzita Karlova, Katedra sociální a kulturní antropologie)
  • 16.15-16.45 Démonologická ikonicita a pro-drogový sentiment ako konštrukcia a vyjadrenie proti-establishmentových postojov u vybraných stoner/doom kapiel – Bc. Marko Orlovský (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 16.45-17.00 Přestávka
  • 17.00-18.00 Diskuze se skupinou Tisíc let od ráje
  • 18.30-??.?? Neoficiální afterparty v M13 Rock Hell

 

Abstrakty příspěvků

 Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

České metal studies: Přehled, výzvy, perspektivy II

Příspěvek se bude orientovat na kritické zhodnocení dosavadní české odborné produkce ohledně metalu. Zvláště se pak zaměří na texty, které vznikly během 5 let v rámci Czech Metal Studies. Bude se snažit ukázat, jakými směry se české bádání o metalu vydávalo a jaká témata a metalové směry řešilo. Zároveň se bude snažit diskutovat možné výzvy, perspektivy a další kroky v rámci českého studia metalu.

 PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. 

(Akademie věd ČR, Sociologický ústav)

Hlavní přednáška: Čarodějky a mužská bratrstva: Genderové aspekty subkultur

Žen v subkulturách přibývá, ale je jich stále méně než mužů a hrají odlišné role. Přednáška se zaměří na genderové aspekty hudebních subkultur mládeže. Představí empirický výzkum o genderu v punku a hip-hopu, který zkoumal strategie žen k prosazení se v mužsky dominovaných subkulturách. Bude uvažovat o genderových aspektech subkultur na úrovni participace, rolí a identit mužů a žen v kontextu subkulturních hodnot, stylu a symbolů, jak obecně, tak i v metalu.

Mgr. Gabriela Stašová 

(nezávislá badatelka; abs. Univerzita Palackého v Olomouci, Katedra muzikologie / Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie)

Za vším hledej muže? Motivační zdroje poslechu metalu u ženského publika

Příspěvek vychází z dílčí části výzkumu ženského metalového publika, který v současné době realizuji, reflektující motivační zdroje poslechu metalu u ženské části této subkultury. Jak vnímají ženy – metalistky metalovou subkulturu jako takovou a do jaké míry přebírají její zažité archaické vzorce? Hraje v jejich příklonu k metalové komunitě roli vizuální styl a subkultura samotná, anebo hraje prim opravdu hudba? Jsou formativními faktory rodina a zázemí? A v neposlední řadě – volí ženy jako svůj styl metal kvůli sobě, anebo kvůli partnerovi, který je již v subkultuře zainteresován? Ženy v metalové subkultuře zaujímají čím dál větší prostor, který se zvětšuje jak v rámci zázemí pro fanynky, tak i pro hudebnice. Fanynky jako takové pak tvoří komunitu v komunitě, která vnímá některé jevy specificky v ohledu na empirickou individuální zkušenost. Příspěvek reprezentuje prozatímní výsledky kvalitativního výzkumu, realizovaného prostřednictvím sedmnácti polostrukturovaných rozhovorů s členkami metalové subkultury, a také vlastního zúčastněného pozorování z hlediska „insiderské“ pozice.

 Mgr. Anna Marie Hradecká 

(nezávislá badatelka; abs. Univerzita Karlova, Ústav hudební vědy)

“Ta muzika musí mít koule!”: Performance maskulinity v českém brutal death metalu

Příspěvek se zabývá otázkou performance maskulinity v českém brutal death metalu. Participanty žánru v pozici účinkujících i publika jsou až na výjimky muži. Výzkum potvrdil, že zásadním estetickým kritériem je zde brutalita, tvrdost, extrémnost a další hodnoty, jež se participantům pojí se souborem představ o určitém ideálu dominantního mužství. O dosažení těchto hodnot v co možná největší míře je usilováno volbou konkrétních hudebních prostředků a námětů skladeb, dále v odívání hudebníků i publika, v jejich aktech jednání i v ustálených pohybech a tancích během hudební produkce. Na základě analýzy tohoto souboru hodnot i způsobů jejich manifestace zkoumám, jak jsou v daném prostředí performovány různé typy maskulinity i genderové modely obecně. Materiálem pro analýzu jsou zápisky ze zúčastněného pozorování v prostředí koncertů a festivalů, rozhovory s participanty a hudební, textový a obrazový materiál. Ve svém uvažování vycházím především z teorie performativních aktů Judith Butler.

Bc. Lucie Šulcová 

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Problematika životního prostředí v textech metalových hudebníků a hudebníků v žánrech příbuzných metalu

Problematikou životního prostředí a změny klimatu se zabývají odborníci napříč mnoha různými obory. Mimo vědce se o toto téma zajímají i hudebníci (nejen) na metalové scéně. Příspěvek si klade za cíl zanalyzovat postoje hudebníků k tomu, jak se v posledních desítkách let radikálně mění stav klimatu a jaký má dopad na existenci celých ekosystémů a společenství lidí. K tomuto účelu budou využity převážně texty skladeb a taktéž odpovědi z rozhovorů s hudebníky, kteří hrají metalovou, případně metalu příbuznou hudbu (například metalcore).

Bc. Vojtěch Volák 

(Univerzita Karlova, Katedra elektronické kultury a sémiotiky)

Stávání se tíhou: Diference intenzit a metalová hudba

Metalová hudba je termín, jenž v současné době slouží jako označení pro přehršel různých žánrových typů, které vznikly od počátku heavy metalové hudby v sedmdesátých letech minulého století. Některé z těchto žánrů se vzájemně významně liší na mnoha úrovních, včetně hlavních sonických (a jiných) charakteristik, které v některých případech mohou býti i čistě polárně opoziční. Stejně tomu tak je při zkoumání historického vývoje kvalit metalové hudby, kde se těžko hledají společné charakteristiky již zmíněné heavy metalové hudby se současnými metalovými subžánry, kde posluchači neobeznámeni s jejich náležitostmi v některých případech selhávají v samotném rozlišení daných zvuků jako zvuků hudebních. Tento příspěvek se tak soustředí na hlavní kontextuální charakteristiku, která je s metalovou hudbou nejčastěji spojována – tíha (aj. heaviness) – a snaží se popsat proces, kterým (nejenom) metalová hudba této charakteristiky dosahuje. Práce vychází z neesencialistické pozice filozofie diference Gillese Deleuze, skrze kterou vytváří základní pojmový základ pro procesuální vnímání idejí jako multiplicit a tedy i pozici pro zkoumání metalové hudby jako procesu stávání-se-tíhou a snaží se tak zodpovědět na otázku „Za jakých podmínek se hudba stává hudbou metalovou?“.

Mgr. Martin Heřmanský, Ph.D. 

(Univerzita Karlova, Katedra sociální a kulturní antropologie)

Jsou emaři ve skutečnosti metalisté? Ke vztahu subkulturní identity a hudebních preferencí

Emo, podobně jako metal, lze nahlížet jako jednu z hudebních subkultur, tedy systém idejí spojovaný s konzumpcí určitého hudebního žánru a z něj vycházejících identit. V případě emo subkultury by tímto žánrem mělo být emo (resp. emocore – emocionální hardcore). Nicméně česká emo scéna (zejména s centrem v Praze, v omezené míře i v Brně), kterou jsem etnograficky zkoumal v letech 2013-2015, až na ojedinělé výjimky hudbu skupin hrajících emo (ani v jedné z jeho tzv. čtyř vln) nejenže nekonzumovala, ale často dokonce ani neznala, a preferovaným hudebním žánrem byl metalcore nebo deathcore, tedy fúzní žánry hardcore a metalu obvykle nahlížené jako metalové subžánry. Znamená to tedy, že tito emaři jsou ve skutečnosti metalisté? Na základě této kontroverzní otázky se bude příspěvek věnovat otázce vztahu subkulturních identit, hudebních preferencí a praktik spojených s konzumpcí hudby.

 Bc. Marko Orlovský

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Démonologická ikonicita a pro-drogový sentiment ako konštrukcia a vyjadrenie proti-establishmentových postojov u vybraných stoner/doom kapiel

V rámci žánru stoner/doom metal je vo viacerých prípadoch prítomná inklinácia k prepájaniu rôznych démonologických prvkov a drogovej (prevažne marihuanovej) tematiky. Mimo obecnejšie vysvetlenie tohto pop-kultúrneho trendu a jeho pôvodu v zárodkoch metalu je možné hľadať alternatívne perspektívy na túto fúziu. Príspevok ponúkne práve jednu z možných interpretačných perspektív. Konkrétne sa jedná o vyjadrovanie pozitívneho sentimentu voči drogovej kultúre a vymedzovaniu sa voči protidrogovému establishmentu, ktorý stále prejavuje perzekučné tendencie. Práve implementovaním a otvoreným prijatím démonologickej ikonicity, vychádzajúcej z dominantného židokresťanského diskurzu, v ktorom predstavuje obludnú „inakosť“, sa manifestuje odmietnutie konformity, ktorá je prejavom náboženskej a politickej hegemónie. V dôsledku má tento jav inherentne politické stanovisko. Na ukážku budú predstavené vybrané kapely (napr. Bongzilla, Electric Wizard, Belzebong) a ich práca s danými motívmi.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *