Metal Made in Česko(a)Slovensko 2020

Konference byla pořádána na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Anotace:

Metal se etabloval v Československu už v době komunistického režimu a přes různá období rozmachu i útlumu dnes tvoří jednu z nejvýznamnějších hudebních subkultur v Česku i na Slovensku. Konference si klade za cíl diskutovat minulou i současnou českou a slovenskou metalovou scénu. Příspěvky na konferenci se mohou věnovat například těmto tématům: vývoj české a slovenské metalové scény, čelní představitelé, infrastruktury, zaměření, problémy, vztah metalu k „mainstreamu“, společenská percepce metalu, český/slovenský metal a radikalismus či extremismus. Zvlášť vítány jsou příspěvky ohledně vztahu metalu k náboženství a náboženství/spirituality v metalu (například satanismu či pohanství) v českém a slovenském prostředí. Přijaty však mohou být i obecnější příspěvky, které řeší například pojetí metalu jako náboženství či různé teoreticko-metodologické otázky metal studies. Konference je pojata jako multioborová. Přihlásit se tedy mohou účastníci napříč vědními obory (muzikologie, sociologie, antropologie aj.) s různými teoretickými a metodologickými přístupy ke studiu metalu.

Reportáže z konference:

Dingir

Program konference:

  • 10:00-10:15 – Zahájení konference – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, PhD. (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 10:15-10:45 – Pálit, nebo nepálit? Percepce pálení kostelů u blackmetalistů v Česku: Malá kvalitativní sonda – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 10:45-11:15 – „Záblesk na severní obloze“: Black metal coby vzpoura proti liberální společnosti v díle esoterika Sebastiána Jahiče – Bc. Matouš Mokrý (Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)
  • 11:15-11:45 – Aspekty východných náboženských tradícií v metalovej hudbe a subkultúre: Príklad Cult of Fire – Lukáš Kaplan (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 11:45-13:30 – Obědová pauza
  • 13:30-14:00 – Metal a ἐκκλησία – PhDr. Ondřej Šefčík, Ph.D. (Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)
  • 14:00-14:30 – Sláva bohom! Predkresťanské náboženstvo starých Slovanov v tvorbe Silent Stream of Godless Elegy – Mgr. Michal Puchovský (Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)
  • 14:30-15:00 – Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře – Mgr. Gabriela Stašová (nezávislá badatelka)
  • 15:00-15:15 – Přestávka
  • 15:15-16:15 – Hlavní přednáška konference: “Muzika jen pro lopaty?” Metal ve světle sociologie hudby – Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D. (Univerzita Karlova, Ústav světových dějin)
  • 16:15-16:30 – Přestávka
  • 16:30-17:00 – Spark: Metalový časopis v době COVIDu
  • 17:00-17:45 – Diskuze s Hankou a Radkem Hajdovými ze skupiny Silent Stream of Godless Elegy
  • 17:45-18:00 – Ukončení konference

Abstrakty příspěvků:

Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Pálit, nebo nepálit? Percepce pálení kostelů u blackmetalistů v Česku: Malá kvalitativní sonda

Vypalování kostelů bylo spjato zejména s radikální blackmetalovou norskou subkulturou 90. let, která následně těmito transgresivními činy inspirovala i další sympatizanty jinde ve světě. Obrazy hořících kostelů se staly jednou ze značek ortodoxnějšího black metalu a dodnes tvoří součástí jeho symbolického portfolia i vlastní identitotvorné mytologie, ve které vystupují postavy paličů kostelů jako Varg Vikernes, Euronymous, Faust a další. Příspěvek se zabývá otázkou, jak se na pálení kostelů v dívají blackmetalisté v Česku. Konkrétněji, jak tyto činy interpretují a zda s nimi souhlasí. K tomu účelu budou použita data z 5 krátkých rozhovorů s black/pagan metalisty, které pocházejí z roku 2017.

Bc. Matouš Mokrý

(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)

„Záblesk na severní obloze“: Black metal coby vzpoura proti liberální společnosti v díle esoterika Sebastiána Jahiče

Blackmetalové hojné nakládání s temnou okultní symbolikou, pohanskými a válečnickými motivy, romantismem zaměřeným na temné stránky přírody a člověka, stejně tak jako pálení kostelů a z toho vyplývající mediální viditelnost z této hudební scény udělaly známý prostor obývaný diskurzy a symboly, jež byly a jsou přítomné i u různých představitelů (především temných) esoterických alternativních religiozit, a esoteričtí aktéři tak mohli a mohou tento rezervoár symbolů a praktik využít k propagaci vlastních názorů jak uvnitř scény, tak vně ní. Tento hudební směr je v současnosti reflektován i v textech tradicionalistického a thelémitského slovenského autora Sebastiána Jahiče, jenž se pomalu ale jistě stává jedním z důležitých hlasů české a slovenské esoterické a magické scény. Cílem tohoto příspěvku je tak pokusit se shrnout hlavní body Jahičova myšlení o black metalu a zasadit black metal do širšího kontextu jeho duchovních a společenských názorů odmítajících současnou liberální společnost.

Lukáš Kaplan

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Aspekty východných náboženských tradícií v metalovej hudbe a subkultúre: Príklad Cult of Fire

Globálny charakter metalovej hudby dovoľuje prakticky všetkým svetovým kultúram prispievať do jej vývoja a vďaka tomu môžeme dnes metalovú hudbu považovať za jeden z najpestrejších hudobných žánrov po hudobnej ale aj tematickej stránke. Svoj odraz v nej zanechali aj náboženské tradície východnej Ázie, aj keď tieto prúdy nie sú v západnom svete až tak populárne. Prednáška sa venuje zmapovaniu týchto aspektov v metalovej hudbe a jej subkultúre. Predostrie pohľad na ich prenikanie do západnej kultúry, predovšetkým umenia a následné rozdelenie do kategórií podľa významnosti ich zapojenia na príkladoch niekoľkých kapiel. Na záver prebehne menšia analýza kapely Cult of Fire, ktorá je významným prispievateľom do tohto žánru v našich končinách.

PhDr. Ondřej Šefčík, Ph.D.

(Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)

Metal a ἐκκλησία

V příspěvku si ukážeme a analyzujeme několik (para)religiosních prvků, které nápadně odlišují metalovou komunitu od jiných hudebních fanouškovských hnutí, takže tvoří jistou formu ekklésie, komunitu spjatou jak navenek, tak dovnitř, které dodávají religiosní prvky nejen textové náměty, ale dokonce naopak často jsou ovlivněny stavem mysli komunity, takže se utváří vzájemně se posilující vazby, ba pocitu exklusivity. Ukážeme si příklady na metalovou kosmogonii i eschatologii, ba i soteriologii.

Mgr. Michal Puchovský

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Sláva bohom! Predkresťanské náboženstvo starých Slovanov v tvorbe Silent Stream of Godless Elegy

Cieľom konferenčného príspevku je predstaviť „pohanské“ prvky v tvorbe moravskej ethno-doommetalovej kapely Silent Stream Of Godless Elegy (SSOGE). Skupina pod vedením gitaristu Radka Hajdu patrí k pionierom spájania metalu a folklóru v českom prostredí. Primárne sa prednáška bude venovať textovej analýze motívov, ktoré môžeme v textoch “Silentov” asociovať s moderným pohanstvom. Príspevok sa bude pýtať, akým spôsobom sú dochované informácie o predkresťanskej viere Slovanov (re)interpretované v tvorbe SSOGE a ako sa tradičná doomová téma bezmocnosti prepojila s (novo)pohanskou estetikou. Konferenčný príspevok predstaví predbežné závery z jednej kapitoly dizertačnej práce prednášajúceho.

Mgr. Gabriela Stašová

(nezávislá badatelka)

Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře

Příspěvek Český metalový fanoušek a jeho postoj k hudbě a subkultuře volně navazuje na diplomovou práci Sociologie metalové hudby: Metalový fanoušek v kontextu subkultury a vkusu, která se věnovala problematice posluchačů metalu a jejich postojům k subkultuře a hudbě samotné. Součástí diplomové práce byl kvantitativní i kvalitativní výzkum, který byl realizován přímo s posluchači metalové hudby, a následovala komparace výsledků. Nejzajímavější částí byla kvalitativní část výzkumu, která byla vyhodnocena metodou rámcové analýzy. Diplomová práce tedy propojovala stránku muzikologickou a sociologickou, přičemž její techniky a postupy byly konzultovány s pedagogy obou těchto kateder. Na nejzajímavějších výsledcích kvalitativního výzkumu bude také příspěvek postaven. Přestože má diplomová práce, reflektovala a nastínila mnohem více problémů a témat, která obestírají metalovou hudbu od jejích počátků, výzkum českého metalového posluchače se ukázal jako stěžejní cesta dalšího možného bádání.

Mgr. Ondřej Daniel, Ph.D.

(Univerzita Karlova, Ústav světových dějin)

Hlavní přednáška konference: “Muzika jen pro lopaty?” Metal ve světle sociologie hudby

Ondřej Daniel vystudoval současné dějiny na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pracuje jako odborný asistent. V Centru pro studium populární kultury (CSPK) se věnuje tematice subkultur, nacionalismu a postsocialistické změny. Je autorem knih Bigbít nebo turbofolk: představy migrantů z bývalé Jugoslávie (2013) a Násilím proti „novému biedermeieru“ (2017). Spolu s kolegy z CSPK je spoluautorem knih Populární kultura v českém prostoru (2013), Listening to the Wind of Change (2016) a Kultura svépomocí (2016). Vedle toho je autorem více než 30 odborných studií v češtině, angličtině, francouzštině a polštině. V současnosti se zabývá problematikou vztahu třídy a hudby během postsocialismu.

Počátky metalu v dělnickém prostředí severní Anglie není třeba dlouze připomínat. Jeho popularita u bílého obyvatelstva deindustralizovaného amerického Rezavého pásu také ne. Je ale spojení metalu a dělnických povolání tak samozřejmé i v jiných geografických a historických kontextech? Příspěvek se zaměří především na sociologii metalu v postsocialistickém prostoru, komparaci umožní vhled do dalších (semi)periferií euroatlantického prostoru.

Diskuze s Hankou a Radkem Hajdovými ze skupiny Silent Stream of Godless Elegy

Jako speciální hosté do letošní závěrečné diskuze konference přijali pozvání Radek a Hana Hajdovi z folk/doom metalové skupiny Silent Stream of Godless Elegy. Skupina SSOGE byla založena již v roce 1995 v Hranicích na Moravě. Už krátce po svém vzniku se stala špičkou tuzemské doom metalové scény a vydala rovněž oceňovaná alba v podobě Iron (1996), Behind the Shadows (1998) a Themes (2000). Po začátku miléna začíná SSOGE originálním způsobem inkorporovat do své tvorby také slovanské, i konkrétněji moravské, folklórní prvky, což se projevuje jak v lyrické náplni, tak i v používání nástrojů jako cimbál, housle a violoncello. Spojení moravské tradiční folklórní hudby a doom/death metalu pak reprezentují alba Relic Dances (2004), Osamělí (2006), Návaz (2010) a Smutnice (2018).

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *