Metal, okultura, umění 2019

Metal, okultura, umění, 6. 6. 2019, Brno

Konference byla pořádána na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

O konferenci:

Tématem konference je propojení metalu, okultury a umění. Metal jakožto specifický hudební styl a subkultura byl vždy inspirován okultními prvky, které hojně používá jak ve své lyrice, tak estetice. Díky používání okultních prvků, které jsou někdy okolní společností vnímány jako kontroverzní, pak vzbuzuje i veřejnou reakci a společenské diskuze po celém světě. Metal lze díky své transgresivitě zároveň vnímat i jako kontroverzní umění, které v rámci svého uměleckém vyjádření jde někdy až na hranici „akceptovatelného“. Konference se bude zejména soustředit (i když ne výhradně) na 1) okultní vlivy, které lze v rámci metalové hudby sledovat, 2) na to, jak jsou zde okultní prvky umělecky uchopovány, intepretovány a transformovány, 3) i na to, jakou jejich používání budí společenskou reakci.

V pořadí již 3. českou odbornou konferenci věnovanou metalu pořádá Ústav religionistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Organizačně se na ní rovněž podílí členové nově vzniklého sdružení badatelů, kteří se programově věnují akademickému studiu metalu, Czech Metal Studies.

Oficiální web

FB stránky

Reportáže z konference:

Magazín Metal Forever & Metal Man

Sacra

Fotografie:

Další fotografie z konference můžete nalézt na:

Album

Program konference

  • 9:30–9:45 Zahájení konference
  • 9:45–10:15 Umění pěsti v tváři Boží: Interpretace antikřesťanského diskurzu v black metalu – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D. (AV ČR, Sociologický ústav / FF MU, Ústav religionistiky)
  • 10:15–10:45 Transgrese, recese, nacionalismus a black metal: Případová studie kapely Peste Noire – Bc. Jan Král (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 10:45–11:00 Přestávka
  • 11:00–11:30 Metalový svätec Rob Halford: Prečo máme potrebu zbožšťovať našich obľúbených muzikantov? – Mgr. Michal Puchovský (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 11:30–12:00 Metal ještě brutálnější: Fenomén animovaných kapel – Bc. Daniela Vašková (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 12:00–13:15 Obědová pauza
  • 13:15–13:45 Válečnický étos v metalové hudbě – Mgr. Michal Hlavica (AV ČR, Archeologický ústav)
  • 13:45–14:15 Odvrátená strana krásy: estetika smrti vo vizuálnom prejave Treha Sektori – Ing. Mgr. et Mgr. Andrej Kapcár (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 14:15–14:30 Přestávka
  • 14:30–15:00 „Romersk Katolsk svartmetall“: Reverorum ib Malacht a římský katolicismus mezi transgresivním subkulturním kapitálem a esoterickou exotickou jinakostí – Matouš Mokrý (FF UK, Ústav filosofie a religionistiky)
  • 15:00–15:30 Myrkur: Případ fanouškovského konzervatismu v black metalu – Mgr. Jiří Lukl (FF MU, Katedra anglistiky a amerikanistiky)
  • 15:30–15:45 Přestávka
  • 15:45–16:00 Prezentace časopisu Spark
  • 16:00–16:45 Přednáška speciálního hosta: „Okultní“ vlivy v hudební a vizuální tvorbě Master’s Hammer 1987-2019: Reflexivně-retrospektivní pohled – František Štorm
  • 16:45–17:30 Diskuze s Františkem Štormem
  • 17:30–17:45 Ukončení konference
  • 18:00–??:?? Neformální posezení v Limbu

Abstrakty příspěvků

Hlavica, Michal

(Akademie věd ČR, Archeologický ústav)

Válečnický étos v metalové hudbě

Příspěvek se pokusí nastínit možný alternativní (interdisciplinární) pohled na některé dominantní projevy metalové subkultury prostřednictvím komparace s některými raně středověkými společnostmi (vikingové, Slované), tj. společnostmi na něž se některé metalové podžánry přímo odkazují. Prostřednictvím hledání paralel mezi těmito společnostmi a dnešní dobou se pokouší zodpovědět otázku, proč je jedním z výrazných projevů metalové subkultury válečnický étos, ať již v projevech hmotných (dresscode, vizuální styl), tak nehmotných (lyrika, folklór). Pokouší se také ilustrovat možný přínos interdisciplinárního bádání a přínos kulturně antropologického bádání pro studium metalové subkultury a vice versa.

Kapcár, Andrej

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Odvrátená strana krásy: estetika smrti vo vizuálnom prejave Treha Sektori

Projekt Treha Sektori je na dark ambientnej scéne medzičasom už etablovaným pojmom. Kritikmi vysoko hodnotená kombinácia experimentálnych zvukov a vizuálneho prejavu poskytuje ideálnu živnú pôdu na zamyslenie sa nad estetickým vnímaním dichotómie krásy a ohavnosti. Kým krásou sa z estetického hľadiska zaoberala široká škála bádateľov, od antických až po novodobých filozofov, ohavnosť stála vždy na okraji vedeckého záujmu. Tento príspevok v krátkosti na príklade Treha Sektori predstaví základné problémy s ktorými sa výskum stretáva, ako aj umelcovu interpretáciu významu vizuálnej stránky v jeho tvorbe.

Král, Jan

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Transgrese, recese, nacionalismus a black metal: Případová studie kapely Peste Noire

Od dob největších kontroverzí v 90. letech se stal satanismus vesměs tolerovanou součástí extrémně metalové image a kultury, podobně jako další témata, mezi něž patří misantropie, sexuální perverze či násilí. Black metal, často chápán jako nejextrémnější metalový žánr, však stále dokáže vzbudit značné kontroverze. Tzv. National Socialistic Black Metal (NSBM) je pak nezřídka pokládán za příliš transgresivní i v rámci metalové subkultury. Dokladem je rušení koncertů či bojkot podpory kapel, u kterých je třeba jen podezření z napojení na NSBM scénu. Tento příspěvek je případovou studií zaměřující se na francouzskou kapelu Peste Noire. Ta od své první demo nahrávky nazvané „Aryan Supremacy“ svéráznou kombinací transgrese, recese a provokace nechává své fanoušky i odpůrce na pochybách, zda jde o NSBM či nikoliv. Budou sledovány jednak narativy, kterými je prováděna apologie kapely, jednak ty, kterými je kapela démonizována. To bude doplněno analýzou rozhovorů s frontmanem kapely.

Lukl, Jiří

(Masarykova univerzita, Katedra anglistiky a amerikanistiky)

Myrkur: případ fanouškovského konzervatismu v black metalu?

Sólový projekt Myrkur vyvolával od svého vzniku (a vlastně i před ním) spoustu otázek. Skutečnou kontroverzi pak mezi fanoušky tradičního black metalu spustilo zjištění, že za projektem stojí Amalie Bruun, která do té doby byla známá spíše jako performerka v indie-pop žánru. Odpor, který by se jinak nejspíš omezil na hudební produkci, se přenesl i na interpretku samotnou, která tak čelila a čelí různým slovním útokům, jež ve svém extrému měly podobu vyhrůžek smrtí. Následkem toho se kolem celého projektu vytvořil specifický diskurz, na jehož extrémních pólech na jedné straně stojí vyznavači black metalového konzervatismu, tvrdící, že podobný projekt nemá v této extrémní hudební formě svoje místo a derogativně jej označují jako “hipster black metal”, na druhé straně pak ti, pro něž Myrkur znamená odvážné vystoupení ze zavedených pořádků black metalové hudby.

Cílem tohoto příspěvku není rozhodnout, který pohled je platnější, ani jakkoli hodnotit hudební produkci Amalie Bruun. Spíše se jedná o pokus diskurz kolem Myrkur zmapovat a vystopovat možné tendence v rétorice black metalových fanoušků, které mohou mít omezenou platnost vis-á-vis Myrkur, které ale také mohou být obecnějšího charakteru.

Mokrý, Matouš

(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)

„Romersk Katolsk svartmetall“: Reverorum ib Malacht a římský katolicismus mezi transgresivním subkulturním kapitálem a esoterickou exotickou jinakostí

Přestože odpor vůči křesťanství (především vůči jeho institucionálním variantám) je široce sdíleným étosem celé extrémní metalové scény, black metal antikřesťanství a povýšil na jeden z centrálních prvků své identity, jenž přetrvává i v tzv. „rituálním black metalu,“ specifickém subžánru charakteristickém systematickým využíváním esoterických prvků, aktivní účastí na esoterické scéně a pojímáním hudby coby jisté formy duchovní praxe. Na scéně rituálního black metalu však dnes překvapivě působí i Karl Emil Lundin a Karl Axel Mikael Ignatius Mårtensson, kteří v letech 2008–2009 konvertovali k římskému katolicismu a kteří ve svém hudebním projektu Reverorum ib Malacht vyjadřují katolické myšlenky. Jak bude v příspěvku ukázáno, nepravděpodobný úspěch projektu na scéně spočívá v tom, že Reverorum ib Malacht dokázal katolicismus prezentovat jako exotickou a tajemnou duchovní tradici (potenciálně atraktivní pro okultisty) a proměnit ho ve zdroj transgresivního subkulturního kapitálu.

Puchovský, Michal

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Metalový svätec Rob Halford: Prečo máme potrebu zbožšťovať našich obľúbených muzikantov?

Konferenčný príspevok prispeje do debaty o podobách vzťahu medzi náboženstvom (presnejšieho náboženským slovníkom) a populárnou hudbou (konkrétne heavy metalom). Autor si všíma v metalovej komunite jav, ktorý môžeme pracovne označiť ako premenu významných hudobníkov na predmety kultu fanúšikov hudby. Prednáška sa zameria na osobu speváka kapely Judas Priest Roba Halforda, ktorý začiatkom osemdesiatych rokov dostal od fanúšikov prezývku „Metalový Boh“. Prečo sa práve on stal tou osobou, na ktorú sa upli mnohí hudobní nadšenci ako na druh moderného božstva? Odpovede na túto otázku naznačí najprv zameranie sa na socioekonomické korene metalu a analýza spôsobu reprodukcie heavy metalového žánru. Ďalej budú predstavené body, ktoré podľa autora príspevku urobili z Halforda vzor a prečo sa zo vzoru môže za určitých podmienok stať osoba s posvätnými kvalitami, ktoré prekračujú pôvodné umelecké ciele metalových hudobníkov. V závere prednášky budú predstavené ďalšie možné smery bádania v oblasti sociologického štúdia metalu ako chápaného ako jednu z možných náhrad náboženstva v modernej spoločnosti.

Štorm, František

(Speciální host)

„Okultní“ vlivy v hudební a vizuální tvorbě Master’s Hammer 1987-2019: Reflexivně-retrospektivní pohled

Příspěvek se bude věnovat retrospektivnímu pohledu na tvorbu skupiny Master’s Hammer od jejích počátků v roce 1987 až do současnosti. Bude se konkrétně zaměřovat na “okultní” tematiku v rámci hudební i vizuální tvorby Master’s Hammer a na jednotlivé zdroje, vlivy a inspirace, které se do tvorby skupiny promítaly a promítají.

Vašková, Daniela

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Během posledních pár let se na scéně objevily dvě animované metalové skupiny – Dethklok a Belzebubs, které zažily nebo stále zažívají úspěch a svými fanoušky jsou mnohdy brány jako skutečné. Díky svému komiksovému či seriálovému původu začaly pronikat také na pole „mainstreamu“. Na této přednášce prodiskutuji, jakým způsobem jsou skupiny zpodobňovány, jak nakládají s transgresivními prvky, jaký obraz o metalové subkultuře šíří a také, jak je přijímán. Zaměřím se především na body, které obě skupiny spojují – mnohdy až nezřízenou brutalitu a parodické prvky, které vzbuzují rozdílné názory mezi metalovými fanoušky i většinovou společností.

Vrzal, Miroslav

(Akademie věd ČR, Sociologický ústav / Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Umění pěsti v tváři boží: Interpretace antikřesťanského diskurzu v black metalu

Metal je součástí tzv. temné okultury, která explicitně používá témata smrti, zla a koncepty západní démonologie, což je někdy navázáno i na různá explicitní protikřesťanská vyjádření. To je nejvíce patrné zejména v black metalu, který antikřesťasnkou rétorikou příliš nešetří. Příspěvek se bude věnovat podobám antikřesťanského diskurzu právě v black metalu, přičemž se jej bude snažit interpretovat jakožto 1) šokovou hodnotu blackmetalu související s jeho transgresivitou 2) projev antikřesťanské (či protináboženské) ideologie 3) kontrakulturní a protispolečenské vyjádření.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *