Religiózní aspekty v metalové hudbě a subkultuře 2017

Konference byla pořádána na Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity

Anotace:

Metal je hudebním stylem, který ve velké míře pracuje s různými náboženskými (zejména okultními) náměty, což by nemělo unikat ani religionistické pozornosti. Konferenční příspěvky se budou zaměřovat na analýzu používání těchto prvků u jednotlivých metalových skupin, přičemž budou také diskutovat různé náboženské/spirituální orientace v rámci této již zhruba 50 let existující subkultuře. Další oblastí je pak vztah metalu a většinové společnosti se zaměřením na kontroverze a protireakce, které metal vyvolává. Konference je pořádaná na závěr kurzu „Religiózní aspekty v metalové hudbě a subkultuře” a zúčastní se jí studenti bakalářského, magisterského i doktorského studia.

FB stránky

Reportáže z konference:

Rockový magazín Spark

Magazín Metal Forever & Metal Man

Sacra

Fotografie:

  • IN PROGRESS –

Program konference:

  • 8.00 – 8.15 – Zahájení konference a úvodní slovo – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 8.15 – 9.00 – Úvodní přednáška: Metal a akademické studium náboženství aneb proč by se religionistika měla o metal zajímat – Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 9.00 – 9.20 – Occult-rocková skupina Coven jako předchůdce metalu – Simona Šeredová (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 9.20 – 9.40 – Konštrukcia identity metalového Boha: Prípadová štúdia kapely Steel Panther – Bc. Michal Puchovský(FF MU, Ústav religionistiky)
  • 9.40 – 10.00 – Přestávka           
  • 10.00 – 10.20 – Srovnání současného mediálního obrazu metalu s mediální percepcí metalu na sklonku komunistické éry na základě sémiotické analýzy dvou vybraných článků – Adéla Petřeková(FF MU, Ústav religionistiky / FSS MU, Katedra mediálních studií a žurnalistiky
  • 10.20 – 10.40 – Raný norský black metal a jeho ideologie: Satanismus z perspektivy účastníků druhé vlny black metalu – Mgr.Petra Lantorová (FF MU, Ústav jazykovědy a baltistiky)
  • 10.40 – 11.20 – Impaled Northern Moonforest: Konstrukce parodické blackmetalové identity – Keyspeaker I: Bc. Dan Řezníček (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 11.20 – 12.40 – Přestávka na oběd           
  • 12.40 – 13.00 – Ghost: Klíč k modernímu satanskému metalu – Daniela Vašková (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 13.00 – 13.20 – Paralely se soudním procesem horrorcorového rapera Řezníka a protimetalových soudních procesů – Karolina Sikorová(FF MU, Ústav religionistiky)
  • 13.20 – 13.40 – Orphaned Land: Metalovou hudbou ke smiřování náboženství – Jan Král (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 13.40 – 14.00 – Přestávka            
  • 14.00 – 14.40 – Ortodoxní black metal: Od hororu k teistickému satanismu – Keyspeaker II: Mgr. František Novotný (FF MU, Ústav religionistiky)
  • 14.40 – 15.00 – Prvky pohanství v tvorbě folk metalové skupiny Eluveitie – Václav Ketman(FF MU, Ústav religionistiky)
  • 15.00 – 15.20 – Vztah Varga Vikernese k pohanství a jeho percepce u českých pohanů – Bc. Jan Merička (FSS MU, Katedra politologie)
  • 15.20 – 16.00 – Přestávka            
  • 16.00 – 16.40 – Kontrakulturní tvorba Thursatrú: Black metal coby model tvorby náboženské identity v chaos-gnosticismu – Keyspeaker III: Matouš Mokrý (FF UK, Ústav filosofie a religionistiky)
  • 16.40 – 17.40 – Panelová diskuze se zástupci pagan/folk metalové skupiny Žrec a zástupcem časopisu Spark
  • 17.40 – 18.00 – Závěrečná diskuze a závěrečné slovo – (moderuje: Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal)
  • 18.00 – ??.?? Společné neformální posezení: Black Diamond

Abstrakty příspěvků:

Ketman, Václav

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Prvky pohanství v tvorbě folk metalové skupiny Eluveitie

Folk metal je dnes již nedílnou součástí novopohanského milieu a hraje také důležitou roli při utváření novopohanských identit. Tento příspěvek si klade za cíl blíže prostudovat prvky pohanství používané v tvorbě jedné z nejznámějších folk metalových kapel, švýcarské Eluveitie. K tomu pak poslouží analýza textů písní, sebeprezentace skupiny na živých vystoupeních a ve videoklipech a v neposlední řadě také analýza rozhovorů s členy kapely se zaměřením na jejich osobní vztah k pohanství.

Král, Jan

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Orphaned Land: Metalovou hudbou ke smiřování náboženství

Tento příspěvek se bude zabývat izraelskou oriental metalovou kapelou Orphaned Land. Její texty se zabývají tématy především abrahámovských náboženství, často jsou psány v hebrejštině či arabštině. V kontrastu s obecným povědomím o metalové hudbě se Orphaned Land nesnaží vymezit proti náboženství, ale naopak se, především na posledním albu All is One, objevují snahy usmířit vyznavače jednotlivých náboženství. Tyto snahy kapely budou v případové studii zkoumány na základě dostupných rozhovorů s členy kapely, dokumentů o kapele, a kapelou užívané symboliky.

Lantorová, Petra

(Masarykova univerzita, Ústav jazykovědy a baltistiky)

Raný norský black metal a jeho ideologie: Satanismus z perspektivy účastníků druhé vlny black metalu

Příspěvek se bude zabývat norským black metalem devadesátých let se zaměřením na to, jak jeho představitelé vnímali satanismus a satanistické vyjádření, s nímž tato scéna často operovala. V příspěvku nejprve představím charakter tématiky, jež se objevuje v hudebních textech předních uskupení, poté se budu blíže věnovat osobním filozofiím vybraných představitelů scény (Gaahl, Euronymous a Grutle Kjellson). Budu se zajímat o to, jakou ideologii ve vztahu k metalu vybraní hudebníci prezentují, případně co pro ně satanismus představuje. Prostřednictvím analýzy výpovědí vybraných postav budou ukázány různé interpretace spojené se satanismem, čímž si přiblížíme, co se v druhé vlně norského black metalu pod nálepkou „satanismus“ ukrývá.

Merička, Jan

(Masarykova univerzita, Katedra politologie)

Vztah Varga Vikernese k pohanství a jeho percepce u českých pohanů

Ve svém příspěvku se zaměřím na osobu Varga Vikernese známého zejména v black metalovém a v pohanském prostředí. Hlavním cílem příspěvku bude popsat světonázor a interpretaci pohanství Varga Vikernese. Příspěvek se bude zabývat také percepcí Vikernese v českém pohanském prostředí a srovnáním jeho interpretace pohanství s názory českých pohanů sdružujících se okolo Pohanské federace, České pohanské společnosti, Pohanského kruhu apod.

Mokrý, Matouš (Keyspeaker III)

(Univerzita Karlova, Ústav filosofie a religionistiky)

Kontrakulturní tvorba Thursatrú: Black metal coby model tvorby náboženské identity v chaos-gnosticismu

Tento příspěvek se věnuje problematice esoterického proudu Thursatrú. Thursatrú spadá pod širší esoterický proud chaos-gnosticismus, který představuje syntézu gnosticismu, rozličných učení Left-Hand Path a satanismu. Thursatrú aplikuje myšlenky chaos-gnosticismu do germánského pohanství. Příspěvek popisuje tvorbu Thursatrú skrze jeho delimitaci od většinové společnosti, satanismu, Left-Hand Path a Ásatrú na příkladu vyjadřování blackmetalových hudebníků, kteří tvoří jádro Thursatrú. Vyznavači Thursatrú se v souladu s gnostickým dualismem proti všem výše zmíněným pojmům staví velmi odmítavě, zatímco se sami považují za povýšené nad okolní společnost. V rámci procesu delimitace vyznavači přijímají blackmetalový koncept tvorby identity založený na transgresi, čímž se snaží najít si svou vlastní pevně danou pozici v moderním pluralitním a relativistickém světě. Příspěvek též zasazuje Thursatrú do širšího kontextu vývoje Left-Hand Path a black metalu.

Novotný, František (Keyspeaker II)

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Ortodoxní black metal: Od hororu k teistickému satanismu

Příspěvek představí fenomén takzvaného ortodoxního black metalu jako pokračování trendu „zvážňování“ témat textů a vizuální prezentace black metalových skupin. Jako ortodoxní black metal je obvykle označována odnož black metalové hudby, která prostřednictvím svých textů a vizuální prezentace tematizuje teistická pojetí satanismu. Za průkopníky ortodoxního black metalu bývá označován francouzský projekt Deathspell Omega, švédská skupina Malign, skupiny navázané na proudy tzv. chaos-gnosticismu (pojem je obvykle používán synonymně s termínem antikosmický satanismus), z nichž patrně nejslavnější byli švédští Dissection, nebo tematicky často spřízněné skupiny tzv. rituálního black metalu (např. Ofermod). V příspěvku bude představena teze, že tato v současnosti relativně hojně zastoupená odnož black metalu plynule navazuje na trend přeměny především black metalu, ale i metalu obecně, ze zábavného žánru, který sám sebe „nebere vážně“, v žánr s ambicí vyjádřit ideje představované jako vážně míněné a vážně prožívané. Stopy tohoto vývoje budou hledány u skandinávské scény počátku 90. let, jako byla norská skupina Emperor, která se velmi brzy začala ve svých textech soustředit na oslavu ničivých sil přírody, ztotožňovaných se Satanem jako skutečnou duchovní bytostí. Příspěvek zároveň poukáže na skutečnost, že přes veškeré zvážnění svého poselství si ortodoxní black metal dál drží velké množství výrazových prostředků, navázaných na počátky black metalu coby hudební hororové show o pekle a Satanovi.

Petřeková, Adéla

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky / Katedra mediálních studií a žurnalistiky)

Srovnání současného mediálního obrazu metalu s mediální percepcí metalu na sklonku komunistické éry na základě sémiotické analýzy dvou vybraných článků

Příspěvek se bude zabývat sémiotickou analýzou dvou článků z českých, respektive československých masových médií s tématem metalu. První článek bude zpráva z Rudého práva z roku 1988 „Kult smrti a násilí“, na kterém ukážu kontrasty ideologií. Druhý článek je zpráva o zrušení koncertu v rámci HellTour ve Valašských Kloboukách z roku 2016. Na základě sémiotické analýzy se pak příspěvek bude snažit postihnout rozdíly v utvářením mediálního (a tím i veřejného) obrazu metalu na sklonku komunistické éry a v současnosti na území České republiky (Československa).

Puchovský, Michal

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Konštrukcia identity metalového Boha: Prípadová štúdia kapely Steel Panther

Ako správne upozorňuje sociologička Deena Weinstein (2009), v prípade vzniku imidžu a konceptu metalových „bohov“ ide o druh reprodukcie metalového žánru. Jednotlivci, ktorí sa stanú metalovými bohmi inšpirujú svojou virtuozitou, vizuálnou dokonalosťou, popularitou a hedonistickým životným štýlom Weinsteinovej sociologické vysvetlenie vzniku kultu metalových hudobníkov je platné predovšetkým pre 80. roky minulého storočia, keď zažívala metalová hudba vrchol svojej popularity v širokých ľudových vrstvách. Vo svojom konferenčnom príspevku sa zameriam na analýzu konštrukcie identity metalového Boha na príklade kapely Steel Panther. V súčasnosti asi jedna z najpopulárnejších amerických glam metalových kapiel zobrala ingrediencie tvoriace imidž klasického metalového Boha z 80. rokov a preexponovala ich pre potreby 21.storočia. Analýzy hudby, textov, koncertov a rozhovor s členmi kapely Steel Panther vývoj konceptu „metalového Boha“, kam sa posunul v 21. storočí a naznačiť možné odpovede na otázku neklesajúcej podpory „klasických“ metalových kapiel a zdanlivo „slabý“ kult súčasných metalových kapiel, ktoré vznikli v 21. storočí z perspektívy súčasnej sociológie.

Řezníček, Dan (Keyspeaker I)

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Impaled Northern Moonforest: Konstrukce parodické blackmetalové identity

Americké parodické duo Impaled Northern Moonforest sestávající z členů grindcoreové kapely Anal Cunt v roce 1997 vydalo krátké demo, které sebe samo prezentovalo jako nejautentičtější norský black metal všech dob. Za využití neumětelsky surových artworků, lo-fi zvuku akustické kytary, stehenních perkusí, absurdně dlouhých názvů skladeb a satanistických či temně okulturních témat jejich nahrávka představuje ojedinělý způsob vytváření subkulturní identity na poli extrémního metalu. Studie pomocí analýzy názvů skladeb ukazuje, že Impaled Northern Moonforest blackmetalovou identitu tvořili v rámci reaktivního, paradigmaticky konformního satanismu, který se odvozuje zejména od pop-kulturního, paniku vyvolávajícího mediálního obrazu, a jehož prostřednictvím kondenzovali množství pro black metal typických témat do velmi malého prostoru. Parodické zvýraznění satanistických a blackmetalových témat tedy dalo možnost sledovat specifický způsob vnímání druhé vlny norského black metalu hudebníky, kteří k tomuto stylu přistupovali z pozice odlišného subkulturního kapitálu na poli extrémního metalu.

Sikorová, Karolína

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky / Katedra sociologie)

Paralely se soudním procesem horrorcorového rapera Řezníka a protimetalových soudních procesů

Ve svém příspěvku bych se ráda zabývala soudním procesem horrorcorového rapera Řezníka se zaměřením na podobnost soudních procesů s metalovými skupinami, které probíhaly zejména v USA na konci 20. století. V roce 2011 byl Řezník souzen kvůli svému videoklipu „Konečný řešení“, kde byl obviněn z šíření nenávisti vůči skupině obyvatel. Soudem byl však osvobozen a jako reakci k procesu vydal videoklip s písní „Soudní proces“. Ráda bych popsala kontroverze, které jeho hudba a projev vytváří a to, jaké byly proti Řezníkovi vznášeny argumenty a obvinění. Následně je pak srovnám s argumenty proti vybraným metalovým skupinám. Zaměřím se také na různé formy transgresivity v Řezníkově tvorbě, pomocí nichž tento raper překračuje společenské normy, a v tomto ohledu ukáži rovněž paralely mezi uměleckým vyjádřením Řezníka a tvorbou některých metalových skupin.

Šeredová, Simona

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Occult-rocková skupina Coven jako předchůdce metalu

Ve svém příspěvku se budu věnovat americké occult-rockové skupině Coven působící od konce 60. let 20. století. Zaměřím se na analýzu okultních prvků a spirituálního pozadí, s kterým tato skupina operuje. Na začátku představím členy této skupiny a zmíním pár informací o formování skupiny a její historii. Poté rozeberu všechna alba, které skupina nahrála, zaměřím se na její texty, vizuální a hudební prezentaci a také na rozhovory se členy skupiny. Dále také na to, jak skupina byla vnímána v tehdejší společnosti, ve které rezonovalo hnutí hippies, a jaký tehdy vzbuzovala ohlas. Následně se přesunu k tématu okultistických prvků, které skupina ve své tvorbě často používá, a na to a jak používání těchto prvků ve své tvorbě vnímá samotná skupina. Skupinu Coven se pak vzhledem k používání okultního diskurzu budu snažit ukázat jako předchůdce metalu, který se na přelomu 60. a 70. let začal formovat.

Vašková, Daniela

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Ghost: Klíč k modernímu satanskému metalu

Rozhodla jsem se zpracovat případovou studii na kapelu, která hlavně na americkém kontinentu vzbuzuje kontroverze ještě dnes, ačkoliv by se mohlo zdát, že takovéto obavy a vlny nevole jsou součástí spíše minulého století. Jedná se o švédskou kapelu Ghost jejíž frontman vystupuje jako postava antipapeže doprovázen Bezejmennými ghúly a zpívající ke slávě Satana. Kolem maskované kapely koluje spousta zvěstí a tajemství z části vytvořené kapelou samotnou, z části fanoušky. Kapela vytvořila celou mytologii, kterou prezentuje jak během koncertů, tak také skrze média. Skupina zažívá v posledních letech nebývalý úspěch a je zajímavé, jakou vytvořila mezi svými fanoušky plnohodnotnou a samostatně žijící základnu. V této práci se podrobně zaměřím na to, jakým způsobem kapela, jejíž koncerty jsou fanoušky nazývány „rituály“, používá satanismus zevně – ve své tvorbě a v image, a zároveň, jak kapela vnímá satanismus vnitřně – jejich vlastní perspektiva a možná spirituální rovina.

Vrzal, Miroslav (Úvodní přednáška)

(Masarykova univerzita, Ústav religionistiky)

Metal a akademické studium náboženství aneb proč by se religionistika měla o metal zajímat Jednoduchou odpovědí na otázku v titulu příspěvku je, že jde o hudební styl, který explicitně pracuje s různými náboženskými náměty, a to v takové míře, s jakou se u jiných subkulturních hudebních stylů nesetkáme. Odpověď však může mít i poněkud širší rozměr a tím je například zájem o studium podob a role náboženství/spiritualit v pozdněmoderní západní kultuře. Jak poukazuje Christopher Partridge, v současnosti totiž dochází k velmi úzkému propojení populární hudby a tzv. okultury. Populární kultura přímo ovlivňuje okulturu a naopak. Abychom současné kultuře lépe porozuměli je pak potřeba studovat nejen náboženská/spirituální témata v masové populární kultuře, ale například i marginální proudy extrémního metalu, které díky vysoké míře transgresivity atakují či přímo překračují společenské normy a hranice. Metal byl již od svého vzniku založen na kontroverzi. K tomu sloužily i různé religiózní aspekty – zejména pak okultní prvky, které tvoří již od počátků výraznou součást jeho identity. Religiózní aspekty v metalové hudbě a subkultuře pak utváří mnohovrstevnatý jev, kdy jsou na jedné straně používány jako forma určité zábavy, na druhé straně můžeme zejména v poslední době hovořit přímo o „znáboženštění“ části metalové scény, která náboženský/spirituální obsah bere velmi vážně, a dokonce někdy považuje metalovou hudbu za spirituální praxi. Zkoumání religiózních aspektů metalu se tak bude příspěvek snažit ukázat jako zajímavé výzkumné pole pro současnou religionistiku. V tomto ohledu bude také reflektovat proud akademického studia metalu (tzv. metal studies), který se objevuje zejména v posledních 10 letech.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *